Když pak přijde Syn člověka ...

Poznámky k výkladu Mt 25, 31-46

(postupně budou dodávány další informace, zejména k jednotlivým veršům i slovům)

Pozice v Matoušově evangeliu:

Matouš seskupil Ježíšovy výroky z různých pramenů, především hypotetického pramene Ježíšových výroků Q, který má společný s Lukášem. Odborníci rozlišují pět takových bloků, z nichž nejznámější je první:

1. KÁZÁNÍ NA HOŘE: 5, 1 – 7, 29 (8, 1)
2. VYSLÁNÍ UČEDNÍKŮ: 10, 1 – 11, 1
3. PODOBENSTVÍ I.: 13, 1-53
4. PODOBENSTVÍ II.: 17, 24 – 19, 1
5. ŘEČI NA HOŘE OLIVOVÉ: 24, 3 – 26, 1

(Jelikož jde o rozsáhlé celky, které sahají přes několik kapitol, a je těžké, možná nemožné, dávat na takový rozsah textu odkazy, najděte si odkazovaná místa prosím sami, ve svých Biblích, nebo v on-line aplikacích).

Zde sledovaný text patří do závěrečné ŘEČI NA HOŘE OLIVOVÉ, je jejím vyvrcholením. Vzhledem k chiastické koncepci Matoušova evangelia je třeba vnímat 5. oddíl jako zrcadlo 1.

Strukturovaný text NA 28 s textologickými značkami:

31 Ὅταν δὲ ἔλθῃ ὁ υἱὸς τοῦ ἀνθρώπου

ἐν τῇ δόξῃ αὐτοῦ

καὶ πάντες οἱ ⸆ ἄγγελοι μετ ᾿ αὐτοῦ,

τότε καθίσει

ἐπὶ θρόνου δόξης αὐτοῦ·

32 καὶ ⸀συναχθήσονται ἔμπροσθεν αὐτοῦ πάντα τὰ ἔθνη,

καὶ ἀφορίσει αὐτοὺς ἀπ ᾿ ἀλλήλων,

ὥσπερ ὁ ποιμὴν ἀφορίζει τὰ πρόβατα ἀπὸ τῶν ἐρίφων,

33 καὶ στήσει

τὰ μὲν πρόβατα ἐκ δεξιῶν °αὐτοῦ,

τὰ δὲ ἐρίφια ἐξ εὐωνύμων ⸆.

 

34 Τότε ἐρεῖ ὁ βασιλεὺς

τοῖς ἐκ δεξιῶν αὐτοῦ·

δεῦτε οἱ εὐλογημένοι τοῦ πατρός μου,

κληρονομήσατε τὴν ἡτοιμασμένην ὑμῖν βασιλείαν

ἀπὸ καταβολῆς κόσμου.

35 ἐπείνασα γὰρ	καὶ ἐδώκατέ μοι φαγεῖν,
ἐδίψησα	καὶ ἐποτίσατέ με,
ξένος ἤμην	καὶ συνηγάγετέ με,
36 γυμνὸς	καὶ περιεβάλετέ με,
ἠσθένησα	καὶ ἐπεσκέψασθέ με,
ἐν φυλακῇ ἤμην	καὶ ἤλθατε πρός με.

37 τότε ἀποκριθήσονται αὐτῷ οἱ δίκαιοι

λέγοντες·

κύριε,

πότε σε εἴδομεν πεινῶντα	καὶ ἐθρέψαμεν,
ἢ διψῶντα	καὶ ἐποτίσαμεν;
38 πότε δέ σε εἴδομεν ξένον	καὶ συνηγάγομεν,
ἢ γυμνὸν	καὶ περιεβάλομεν;
39 πότε δέ σε εἴδομεν ⸀ἀσθενοῦντα
ἢ ἐν φυλακῇ	καὶ ἤλθομεν πρός σε;

40 καὶ ἀποκριθεὶς ὁ βασιλεὺς

ἐρεῖ αὐτοῖς·

ἀμὴν λέγω ὑμῖν,

ἐφ ᾿ ὅσον ἐποιήσατε ἑνὶ τούτων ⸋τῶν ἀδελφῶν μου⸌

τῶν ἐλαχίστων,

ἐμοὶ ἐποιήσατε.

41 Τότε ἐρεῖ καὶ

τοῖς ἐξ εὐωνύμων·

πορεύεσθε ἀπ ᾿ ἐμοῦ

°[οἱ] κατηραμένοι

εἰς τὸ πῦρ τὸ αἰώνιον

⸂τὸ ἡτοιμασμένον⸃ τῷ διαβόλῳ

καὶ τοῖς ἀγγέλοις αὐτοῦ.

42 ἐπείνασα γὰρ	καὶ οὐκ ἐδώκατέ μοι φαγεῖν,
⸆ ἐδίψησα	καὶ οὐκ ἐποτίσατέ με,
43 ξένος ἤμην	καὶ οὐ συνηγάγετέ με,
⸆ γυμνὸς ⸇	καὶ οὐ περιεβάλετέ με,
ἀσθενὴς
καὶ ἐν φυλακῇ	καὶ οὐκ ἐπεσκέψασθέ με.

44 τότε ἀποκριθήσονται καὶ αὐτοὶ

λέγοντες·

κύριε,

πότε σε εἴδομεν πεινῶντα
ἢ διψῶντα
ἢ ξένον
ἢ γυμνὸν
ἢ ἀσθενῆ
ἢ ἐν φυλακῇ	καὶ οὐ διηκονήσαμέν σοι;

45 τότε ἀποκριθήσεται αὐτοῖς

λέγων·

ἀμὴν λέγω ὑμῖν,

ἐφ ᾿ ὅσον οὐκ ἐποιήσατε ἑνὶ τούτων τῶν ἐλαχίστων,

οὐδὲ ἐμοὶ ἐποιήσατε.

46 καὶ ἀπελεύσονται οὗτοι	εἰς ⸀κόλασιν αἰώνιον,
οἱ δὲ δίκαιοι	εἰς ζωὴν αἰώνιον.

Podle Crosswire.org až zjistím jak, provedu v textu barevné značení.

Strukturovaný český překlad, studijní:

31 Když pak přijde Syn člověka

ve své slávě

a všichni jeho svatí andělé s ním,

tehdy usedne

na trůn slávy své,

32 a budou shromážděny před ním všechny (pro)národy.

i oddělí jedny od druhých,

jako pastýř odděluje ovce od koz,

33 a postaví

ty pak ovce po své pravici, 

ty pak ovce po levici (své).

 

34 Tehdy praví král

těm po pravici své:

pojďte, požehnaní mého Otce,

ujměte se připraveného vám Království

od založení světa:

35 hladověl jsem totiž,	a dali jste mi jíst;
žíznil,	a napojili jste mě;
cizincem jsem byl,	a přijali jste mě;
36 nahý,	a oblékli jste mě;
nemocný,	a navštívili jste mě;
ve vězení jsem byl,	a přišli jste ke mně.

37 Tehdy mu odpoví ti spravedliví

řkouce:

Pane,

kdy jsme tě viděli hladového,	a nasytili tě;
nebo žíznícího,	a napojili?
38 Kdy jsme tě viděli, cizince,	a přijali tě;
nebo nahého,	a oblékli?
39 kdy pak jsme tě viděli nemohoucího (nemocného),
nebo ve vězení,	a přišli jsme k tobě?

40 I odpovídaje jim ten Král,

praví jim:

Amen, říkám vám,

cokoliv jste udělali jednomu z ⸋těchto bratří mých⸌ (⸋⸌ v některých rukopisech, i významných, chybí),

těch nejmenších,

mně jste učinili.

41 Tehdy praví i

těm na levici:

jděte ode mě,

[vy] prokletí,

do ohně věčného, 

toho připraveného (který připravil Otec můj) ďáblu

i těm andělům jeho.

42 hladověl jsem totiž,	ale nedali jste mi jíst;
(a) žíznil jsem,	ale nenapojili jste mě;
43 cizincem jsem byl,	ale nepřijali jste mě;
(i) nahý (jsem byl),	ale neoblékli jste mě;
nemocný
a ve vězení,	ale nenavštívili jste mě.

44 Tehdy mu odpovědí i oni

řkouce:

Pane,

kdy jsme tě viděli hladového,
nebo žíznícího,
nebo cizince
nebo nahého,
nebo nemocného,
nebo ve vězení	a neposloužili ti?

45 Tehdy odpoví jim

řka,

amen, říkám vám,

cokoliv jste neudělali jednomu z těchto, těch nejmenších,

ani mně jste neudělali.

46 I odejdou tito	do trápení (starší lat. pk.: "ohně") věčných,
ti pak spravedliví	do života věčného.

Struktura a kontext:

Podobenství uzavírá blok tří výroků (z nichž pouze prostřední není Mtoušovou singulární látkou), jejichž dominantním a zároveň jednotícím motivem jsou motivy: příchodu, očekávání, dělení, přijetí a odmítnutí, vejití a vyhnání. Motiv prodlení tu ustupuje do pozadí, spolu s ním však ustupují do pozadí i „zavržení“, kteří dominovali v prvních dvou příbězích, zatímco nyní se do popředí dostávají oni přijatí do „radosti svého Pána“. Pozornost od „že“, se stáčí k „co?“: nejde o to, že čas do příchodu Páně je třeba vyplnit, ale čím. To, co v prvých dvou příbězích zůstávalo abstraktním se zde konkretizuje. I tento příběh je prakticky variací na závěr Kázání na hoře → Mt 7, 21-29 (ř,l). Toto podobenství je navíc ještě „dialogičtější“, nežli předcházející, v němž bylo více konverzace než v podobenství O družičkách. Společně s prvním podobenstvím tu pak stojí skupiny, nikoliv jednotlivci, jako v prostředním.

Vnitřně se dá rozdělit asi takto:

• expozice, v níž hrají svoji roli atributy posledního soudu: příchod Pána ve slávě, zasednutí k soudu a rozdělení (31-33).
• Dále následuje dramaticko-dialogická část sestávajíce ze dvou, téměř souměrných bloků (34-40 a 41-45 - mírně zestručněný), které oba končí obdobným výrokem, shrnujícím smysl rozdělení, k němuž dochází hned úvodem (v33). V těchto blocích přijímají oslovení verdikt a zdůvodnění, pochybnost (krize) oslovených na kterou jako shrnující výklad přichází ono závěrečné vysvětlení od Pána (peripetie).
• 46. v. představuje úplný závěr, kdy národy, rozdělené v 33. verši podle kritéria veršů 40. a 45. odcházejí za svým údělem.

V úvodní části Pán vystupuje jako „Syn člověka“, v bloku I. jako „Král“ a v bloku II. je pouze mlčky (nebo proformálně) předpokládán. Tématem, jímž je podobenství vázáno na Kázání na hoře, je účast na (věčném) Království (životě). Tematicky je svázáno rovněž s výroky Mt 1, 23 (ř,l); 28, 20 (ř,l; vl. poznámky); hovořícími o Pánově přítomnosti (srv.: 25, 40.45 ř,l; ř,l) a zachovávání jeho slov (srv. 7, 24 ř,l; a 28, 20 ř,l!), což je vlastně „červená nit“ Matoušova evangelia!

(Vše k oddílu na hlavním blogu)