Kdo jsou SODOMÁŘI?

(nebo i sodomité) Tímto termínem překládá Bible kralická v 1Kr 14, 24 (he); 15, 12 (he); 22, 47 [46] (he) a 2Kr 23, 7 (he) pojem "קָדֵשׁ" (kadeš, svatý, zasvěcený; ČEP "modlářské smilstvo, zasvěcenci bohyně lásky" a podobně). Autoři Septuaginty (LXX) jsou zde zjevně bezradní, Vulgata (Vulg.) effeminatus = zženštilý. Rabínská literatura (např. Raši) pojem vykládají jako prostitut. Tak i Targum Jonatanův, který pojem převádí jako prodejný hoch. Traktát Sanhedrin v obou verzích Talmudu jej vykládá jako mužskou obdobu "הַקְּדֵשָׁ֛ה" z Gn 38, 21 (he). Na tomto místě je zajímavé, že Támar je před tím ve v. 15. (he) označena jako "זֹונָ֑ה" (zóná), čili jednoduše prostitutka. Ale užití pojmů od kořene "קדש" jasně naznačuje, že nejde o obyčejnou prostituci, nýbrž o součást náboženských úkonů. Oba pojmy, mužský i ženský tvar, se objevují v Dt 23, 18 [17] (he, comp.), kde ho Kral. překládá mimořádně jako nevěstka/smilník (podobně v Jb 36, 14 he, comp.). Ať jakkoliv, stírá Kral. náboženský obsah, činí z toho jen obyčejnou prostituci nebo pohlavní úchylku. Podobné obřady se konaly nejen v Kanaanu, ale i v Babylonii, byly známy též v Řecku a Římě. Odsud ony religionistické výklady, kterým dnešní čtenář Bible málo rozumí, nerozuměli jim ani ti středověcí a novověcí. Ale v novozákonní době to bylo už pasé. Když o těchto obyčejích v Babylonii referují hellénističtí historici a cestovatelé, činí tak s odporem, ačkoliv i jejich předkové to provozovali. Proto pro novozákonní místa tyto výklady vyznívají málo přesvědčivě. Proč diasporní Žid Pavel (jedině on!) věnuje tomuto tématu pár míst (tedy 2, protože podle široké shody odborníků na Nový Zákon psali listy Timoteovi spíš jeho žáci, ale i tak to má k Pavlovi vztah), tedy jenom pár (!), na to by se muselo jít od jiného konce. Užívá přitom pojem αρσενοκοιτης (arsenokoités), který snad sám vymyslel a bývá překládán různě: Kral. samcoložník, jiné překlady všelijak jinak (1Ko 6, 9 ř,l; 1Tm 1, 10 ř,l). Jako u ČEP, také v případě Kral. Starý a Nový zákon překládaly jiné party. 1Ko to dává do souvislosti s modlářstvím, obě místa pak podobně jako Ř 1, 18-32 (ř,l) s dalšími morálními poklesky. Tento termín jako sodomita, sodomář, překládají různé biblidké slovníky.

---

PEREX

Tento článek se zabývá historickým a biblickým významem termínu „sodomáři“. Zkoumá jeho původ v hebrejských textech, výklady v rabínské a křesťanské tradici a jeho proměnu v rámci společenského a náboženského diskurzu od starověku až po současnost.

---

Dieser Artikel untersucht die historische und biblische Bedeutung des Begriffs „Sodomiten“. Er analysiert seine Wurzeln in hebräischen Texten, rabbinischen und christlichen Interpretationen sowie seine Rolle im gesellschaftlichen und religiösen Diskurs von der Antike bis heute.

---

Cet article explore la signification historique et biblique du terme « sodomite ». Il analyse ses origines dans les textes hébraïques, les interprétations rabbiniques et chrétiennes, et son évolution dans le discours religieux et sociétal depuis l'Antiquité.

---

This article explores the historical and biblical significance of the term “sodomite.” It examines its origins in Hebrew texts, interpretations in rabbinic and Christian traditions, and its evolving role in religious and societal discourse from antiquity to modern times.

---

אַדער ארטיקל פארשערט די היסטארישע און ביבלישע טײַטש פון דעם טערמין „סאָדאָמיט“. עס בליקט אויף זײַנע ראָטן אין העברעישע כתבים, רבינישע און קריסטלעכע פירושים, און זײַן ראָלע אין געזעלשאַפטלעכע און רעליגיעזע דיסקורס פֿון אלטקייט ביז הײַנט.

---

3. Sibylla, řádky 595-602

z Chvála Židů

Posvátnost lože manželského vždycky na mysli mají, s mladými chlapci nic nemají, tak jak to obvykle činí foiničtí, egyptští, latinští muži, i široké Řecko podobně jako z ostatních národů veliké množství, jako jsou Peršané, Galatští i muži Asie celé rušící posvátný zákon od Boha nesmrtelného.

Pro to vše Nesmrtelný sám na lidi smrtelné sešle pohromy, hladomor, rozličné rány a trápených nářek, války i morové rány a zármutek s bolestí k slzám, za to, že nesmrtelného nechtěli uctívat dárce lidského života, ale jen rukama dělaným modlám vzdávali chválu.

Překlad ThDr. Prof. Petr Pokorný, in KNIHY TAJEMSTVÍ A MOUDROSTI I., ISBN 978-80-7021-144-1

Úryvek z pozdně židovského spisu ukazuje, jak "vyvolený národ" rozuměl svému postavení mezi těmi "nevyvolenými" a jakou roli v tom homosexualita hrála.

 Termín byl a stále ještě je užíván k označení homosexuality, varinata sodomie bývala užívána pro zoofilii (srv. Lv 18, 23  - he,ř,l || 20, 15n - he,ř,l a Ř 1, 26b - ř,l ?). Marta Poříčská v Komenského Historii těžkých protivenství církve české obviňuje kněze, kteří ji vedou na hranici k upálení, mimo jiné i z toho, že jsou sodomáři, aby jim lid nevěřil.

Použitím tohoto termínu se starozákonní komise Bible kralické dopustila zmatení pojmů. Je odkazem na známý příběh o "hříchu sodomských" v Gn 19 (he,ř,l) s paralelou O hříchu Benjamínců v Sd 19 (he,ř,l), kde se jistého zločinu dopustili dokonce sami příslušníci lidu božího! To trochu zpochybňuje nejen Pavlovo přesvědčení, že to nějak souvisí se špatným náboženstvím. V případě Benjamínců se to vysvětluje absencí pevného politického zřízení (Sd 17, 6 he,ř,l; 18, 1a he,ř,l; 19, 1 he,ř,l), proto se děly všelijaké zvrácenosti i v lidu božím. Ale nesouvisí to ani s tím, o čem čteme na všech ostatních místech v SZ, kde je nějaká narážka na stejnopohlavní (vždy mužský) styk. V obou případech šlo spíš o xenofobii. Postup kralických překladatelů tu lze vnímat jako nešťastný.

U Pavla je zřetelné chápání homosexuality jako něčeho, co je typické pro pohany, kteří se místo pravému Bohu klaní modlám (Ř 1, 18-32 ř,l). V jeho světě je homosexualita přímým důsledkem absence Tóry. Pavel, pokud jsou naše představy o jeho životě a původu alespoň trochu spolehlivé (Gerald Messadié vše ve svých Obecných dějinách antisemitismu, ISBN 80-7252-038-5, o Pavlovi zpochybňuje, tedy včetně toho, že byl vůbec Žid, vidí jej spíš jako vykutáleného podvodníka, který křesťanství ukradl Židům a zanesl je do pohanského prostředí), pocházel z Tarsu, tedy z hellénistického prostředí, konfrontován pohanským prostředím, kde si musel velmi udržovat vědomí vlastní židovské výjimečnosti. V tomto prostředí, na rozdíl od Judeje a Galileje, které bylo navíc převažující, nebylo židovství ani většinové, natož normotvorné. Židé představovali menšinu, která se musela samozřejmě utvrzovat ve své výjimečnosti. Ostatně k podobnému účelu vznikl kdysi i Leviticus (3. Mojžíšova). Kromě zde prezentované Sibylly Židům takové sebevědomí dodával třeba i alexandrijský List Aristeův (zejména 152. oddíl), kde je židovský život pod Zákonem konfrontován s bezbožností pohanů - hlavě Řeků. Homosexualita v tom vždy hraje významnou roli. V řeckém prostředí nebyla jen tolerována; mnozí filosofové a sofisté byli homosexuálové, stavěli lásku mezi muži nad lásku muže k ženě. Bylo naprosto samozřejmé, že učitel má ke svým žákům i erotický vztah. Homosexuální styk byl ve starověké Spartě součástí zasvěcování mladých bojovníků, vztah mezi vojáky byl minimálně od Alexandra Velikého přímo vyžadován, neboť voják za svého milého ještě statečněji bojoval, aby ho ochránil, nebo pomstil. Římané odsuzovali homosexuální styk mezi rovnocennými partnery - přibližně stejně staří muži ve stejném postavení, ale vztahy mezi nadřízeným a podřízeným, starším a mladším, byly normální. Cenili si však toho, kdo byl v takovém vztahu aktivní, pohrdali tím pasivním. Snad zde má původ ten Pavlův arsenokoités - tedy ten aktivní. To mu asi potvrzovalo, že homosexualita a pohanství, absence Tóry, spolu souvisejí. Jako apoštol pohanů se snažil ze svých svěřenců pohanství smýt (srv. 1Ko 12, 2 ř,l). Nejméně však od roku 1869, kdy Karl Mária Kertbény popsal skutečný původ homosexuality, je trvání na Pavlových představách stejně pošetilé, jako trvat na tom, že Země stojí na sloupech nad vodami (Ž 104, 5 he,ř,l), na nebi je báň, která odděluje vody od vod (Gn 1, 6-8 he,ř,l), nebo že Slunce a Měsíc se mohou na obloze zastavit (Joz 10, 13 he,ř,l) a hvězdy se účastnit bojů na zemi jako Hospodinovo vojsko (Sd 5, 20 he,ř,l), jenom proto, že je to tak popisováno v Bibli, nebo centrální postavení Země ve vesmíru, protože tomu zbožní lidé dříve věřili, neboť jim tak svět dával větší smysl.

Téma homosexuality se stalo v dnešním společenském diskursu velmi závažným, ještě závažnějším se stal pro soudobé křesťanství. V jiných článcích jsem vyjádřil obavu, že postoj k homosexualitě a homosexuálům se stal náhradním článkem víry, když už ta klasická témata poněkud vyčpěla.

Homosexuálové se však stali celosvětově rukojmími střetu tzv. starého světa, který byl v pořádku, a hledání nových a ještě lepších forem celospolečenského soužití. Je příznačné, že dráždí stoupence různých náboženství. Shodnou se v tom i křesťané s židy a muslimy. Zdá se, že se stoupencům různých věr při překotných změnách společenské mentality hroutí svět. Nakonec se k náboženským argumentům uchylují i zcela sekulární lidé, kteří od tradičních forem náboženství očekávají záchranu toho svého světa.

Pro křesťany se staly tyto pohyby zároveň prubířským kamenem autority Bible (případně dalších vyznavačských textů), věrnosti Bibli a hermeneutiky. Je samozřejmě otázkou, proč do toho zatahují lidi, kteří za jejich problémy víry nemohou ničím jiným, než že prostě jsou?

 

(Původně exkurs v článku Nebýt homosexuálů, který jsem se rozhodl nakonec osamostatnit a rozvést.)

---

Dále k tématu:

• Téma homosexuality na biblickém blogu.
• Téma homosexuality na hlavním blogu.