Prohledat tento blog

Zobrazují se příspěvky se štítkemvýkladové pomůcky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvýkladové pomůcky. Zobrazit všechny příspěvky

středa 27. září 2023

Česká synopse čtyř evangelií

Evangelisté při písemce opisují.
 Česká synopse 4 evangelií byl můj projekt, jímž jsem jako farář ČCE usiloval o zpřístupnění synoptického problému laickému studentovi Bible, ať pro jeho soukromou četbu nebo při mých biblických hodinách. Využil jsem toho i jako učitel Evangelické akademie v Náchodě. Po vyhození ze školy a vyštípání z církve práce na něm ustala, protože ztratila bezprostřední praktické využití, kdy jsem musel řešit spíš další směřování a živení rodiny, postupně se přidaly zdravotní komplikace, které vedly k dočasné ztrátě zraku. Po svém uzdravení a zakončení studia speciální pedagogiky doufám, že se k jejímu dokončení nakonec přece jen vrátím. Rozhodl jsem se zatím dílčí výsledky své práce zpřístupnit touto cestou ve formátu pdf. 

Podkladem mi bude řecko německá Synopse der vier Evangelien od Kurta Alanda z roku 1989, ISBN 3-438-05404-3. Ta vychází z 26. vydání Novum Testamentum Graece od týmu Nestle-Aland. Mezi tím už vyšlo i 27. a 28. vydání, byl pořízen i základ synopse vycházející z ECM, ale rozhodl jsem se k nim nepřihlížet. Zejména 28. vydání se dotklo evangelií jen minimálně, ECM je už dále, ale změnil se styl tvorby aparátu, navíc synopse je ještě nekompletní. Zdrželo by to projekt ještě víc. Projekt zpracovávám od poloviny 90. let. Mezi tím došlo k několikeré podstatné změně operačního systému i programu Word, který k tomu užívám. Začínal jsem s operačním systémem DOS na Windows 3.11 s editorem MS Word 2.0! Postupná modernizace mi sice rozšiřovala možnosti, současně však nutila k předělávání již hotových částí. Teď už se to asi před deseti lety ustálilo, ale i tyto úpravy mě moc zdržely. Nebudu se tedy dále zdržovat pokusy ani o modernizaci podle nových vydání a aparátů novozákonního textu.

Už v minulosti byly vydány různé české synopse, například Maticí cyriometodějskou, ke stažení v pdf na stránkách Církve bratrské. Nejdou však dostatečně do hloubky, ve srovnání s tou, kterou připravuji já, jsou to soft verze. Nenabízejí úplný přehled o skutečném vztahu jednotlivých evangelií, způsobech práce evangelistů s evangelijním tématem, ani pozdějších rukopisců.

Nepostupuji lectio continua, nýbrž vybral jsem několik klíčových modulů: různé žánry, singulární texty, nebo kombinace Mt, Mk, L, J; Mt, Mk; Mt, L ... a podobně. Také jsem upřednostnil perikopy, které jsem k něčemu aktuálně potřeboval, takže to není souvislé, spíš mozaikovité.

Můj překlad sleduje zájem reprodukovat stav původního textu evangelií, jejich vzájemné, i velmi jemné, vztahy, které v běžně užívaných překladech zaniknou. Používám proto i některé archaismy. Využívám přechodníky i bohatou paletu českých synonym, abych mohl vystihnout rozdíly, které překlady nakonec vždy smáznou. Rozlišuji mezi νομικος - zákoník a γραματευς - písmák, ačkoliv se obvykle obojí překládá jako zákoník. „αρχη“ (počátek, vláda, princip …) překládám v Mk 1, 1 jako „původ“ (viz: P. Pokorný, Evangelium podle Marka, Praha 1981. Literární a teologický úvod do NZ, Praha 1993. H. Illies, So sagt es Markus, anders Mattäus, Berlin 1986. Srv. též něm. pk. DGN 1977). Při překladu slova δαιμων (obvykle démon) jsem použil nápad prof. Jana Hellera přeložit to jako běs (srv. ČEP Lv 17, 7 - he,ř,l), protože se mi tím neztratí souzvuk při překladu δαιμωνιζομενος - zběsilý a δαιμωνιζω - běsnit. A výčet podobně neobvyklých postupů by mohl pokračovat. Nejde tudíž o překlad čtivý, už vůbec ne použitelný liturgicky. Na to jsou překlady jiné.

Přepis jmen je samostatnou kapitolou překladatelství. Otázkou je, co je při nich podstatné: jejich zvuk, obsah, nebo původní podoba? Došlo k několikanásobnému přetlumočení: z hebrejštiny/aramejštiny do řečtiny a latiny, ze všech těchto pramenů do národních jazyků, v té podobě se v nich pak etablovala. Puristé se pokoušejí rekonstruovat nejpůvodnější podobu, tradicionalisté udržují obvyklá znění, neboť purifikace často běžné čtenáře matou a odpuzují. Překladatelé ČEP zvolili prostředkující cestu: méně známá jména čistí, zatímco známější nechávají v co nejzvyklejší podobě, minimálně přiblížena původnímu znění. Pro německé překlady existují tzv. „Loccumské směrnice“ (Ökumenisches Verzeichnis der biblischen Eigennamen nach den Loccumer Richtlinien (Stuttgart 21981)). Můj překlad sleduje speciální studijní cíle. Rozhodl jsem se jít tudíž cestou absolutního fonetického přepisu, od nějž upouštím pouze u velmi častých jmen v NZ, jako Ježíš (a jeho jmenovec v L 3,29), David nebo Marie. Jinak jsem foneticky přepsal např. i jména patriarchů či Ježíšova otce. Naopak nejsem absolutně vázán článkem 825 katolického kanonického práva, podle kterého by se mělo jméno Ježíšovy matky odlišovat v překladu od jiných Marií (Maria). Kromě toho, že to považuji za nesmysl, bylo by to i proti účelu synopse.

Zároveň reprodukuji, pokud je to možné, i textově kritický aparát, aby laický, nestudovaný, zájemce o hlubší pochopení Nového Zákona, mohl sledovat, jaký vliv měla na sebe jednotlivá evangelia a jak postupovali pisatelé rukopisů, tzv. „svědků“. Zkratky a symboly jsou k dispozici zde.

Z Alandovy Synopse přejímám celou její strukturu. Synopse předkládá v tomto modulu seznam jednotlivých perikop. Pokud jsou hotové, jsou opatřeny odkazem na příslušný pdf dokument v mém cloudu:

Synopse:

I. Úvod

  1. Prolog

II. Prehistorie

  1. Předpověď narození Jana Křtitele
  2. Předpověď Kristova narození
  3. Setkání Marie a Alžběty
  4. Narození Jana Křtitele
  5. Ježíšův rodokmen - Mt srv. (13.)
  6. Narození Ježíšovo
  7. Adorace Ježíše
  8. Simeon a Channa
  9. Útěk do Egypta
  10. V Nazaretu
  11. Dvanáctiletý v chrámě

III. Příprava

  1. Vystoupení Jana Křtitele
  2. Kázání Jana Křtitele
  3. Kázání Jana Křtitele ke stavům
  4. Označení mesiáše Janem Křtitelem
  5. Zatčení Jana Křtitele
  6. Ježíšův Křest
  7. Ježíšův rodokmen - L (srv. 6.)
  8. Pokušení na poušti

IV. Ježíšovy první činy (podle Jana)

  1. Povolání prvních učedníků
  2. Svatba v Kaně
  3. Pobyt v Kafarnaum
  4. První cesta do Jeruzaléma
  5. Vyčištění chrámu (srv. 273 a 276)
  6. Činnost v Jeruzalémě
  7. Rozhovor s Nikodémem
  8. Cesta do Judeje
  9. Svědectví Jana Křtitele

V. Činnost v Galileji

  1. Cesta do Galileje
  2. Rozhovor se samařskou ženou
  3. Činnost v Galileji
  4. Kázání v Nazaretu (srv. 139)
  5. Povolání prvních učedníků
  6. Vyučování v synagoze v Kafarnaum
  7. Uzdravení zběsilého v synagoze
  8. Uzdravení Petrovy tchýně (srv. 87)
  9. Večerní uzdravování (srv. 88)
  10. Ježíš opouští Kafarnaum
  11. Cesta Galileou
  12. Petrův rybolov
  13. Očištění malomocného (srv. 84)
  14. Uzdravení chromého (srv. 92)
  15. Povolání Leviho, stolování s celníky (srv. 93)
  16. Spor o půst (srv. 94)
  17. Spor o sobotu (srv. 111)
  18. Uzdravení uschlé ruky v sobotu (srv. 112)
  19. Uzdravování u moře (srv. 113)
  20. Vyvolení dvanácti

VI. Kázání na hoře (podle Matouše)

  1. Úvod
  2. Blahoslavenství (srv. 77)
  3. Výroky o soli (srv. 218)
  4. Podobenství o světle
  5. Zákon a proroci (sr. 226)
  6. O zabití a hněvu (srv. 206)
  7. O smilstvu a rozluce
  8. O přísahání
  9. O odplatě
  10. O milování nepřátel (srv. 80)
  11. O almužnách
  12. O modlitbě
  13. Modlitba Páně (Otčenáš) (srv. 185)
  14. O postu
  15. O mamonu (srv. 202)
  16. O upřímném oku (srv. 193)
  17. Služba dvěma pánům (srv. 224)
  18. O starostech (srv. 201)
  19. O souzení (srv. 81)
  20. Svaté psům
  21. O vyslyšení proseb (srv. 187)
  22. Zlaté pravidlo
  23. O dvou cestách
  24. Podle ovoce je poznáte (srv. 82)
  25. Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane ...
  26. Podobenství o domu na skále (srv. 83)
  27. Závěr

VII. Kázání v rovině (podle Lukáše)

  1. Úvod
  2. Blahoslavenství (srv. 51)
  3. Běda
  4. O milování nepřátel (srv. 59)
  5. O souzení (srv. 68)
  6. Podle ovoce je poznáte (srv. 73)
  7. Podobenství o domu na skále (srv. 75)

VIII. Pokračování činnosti v Galileji

  1. Očištění malomocného (srv. 42)
  2. Uzdravení setníkova otroka
  3. Vzkříšení syna vdovy z Naim
  4. Uzdravení Petrovy tchýně (srv. 37)
  5. Večerní uzdravování (srv. 38)
  6. O následování Ježíše (srv. 176)
  7. Utišení bouře (srv. 136)
  8. Uzdravení zběsilého v Gadaře (srv. 137)
  9. Uzdravení chromého (srv. 43)
  10. Povolání Leviho, stolování s celníky (srv. 44)
  11. Spor o půst (srv. 45)
  12. Žena s krvotokem a dcera Jairova (srv. 138)
  13. Uzdravení dvou slepců (srv. 264)
  14. Uzdravení zběsilého, hluchého (srv. 117 a 188)
  15. Veliká žeň
  16. Vyslání učedníků (srv. 142 a 177)
  17. Úděl Ježíšových učedníků (srv. 289)
  18. Povzbuzení ke statečnému vyznání (srv. 196)
  19. O Ježíšově poslání (srv. 204)
  20. Předpoklad následování (srv. 217)
  21. Kdo mne přijímá
  22. Pokračování cesty
  23. Dotaz Jana Křtitele
  24. Ježíš o Janu Křtitelovi
  25. Běda městům v Galileji (srv. 178)
  26. Chvála Otce (srv. 181)
  27. Pojďte ke mně
  28. Spor o sobotu (srv. 46)
  29. Uzdravení uschlé ruky v sobotu (srv. 47)
  30. Uzdravování u moře (srv. 48)
  31. Ježíš a hříšnice (srv. 267 a 306)
  32. Ženy v Ježíšově doprovodu
  33. Ježíš a jeho příbuzní
  34. Ve spolku s ďáblem? (srv. 188)
  35. Hřích proti Duchu Svatému (srv. 197)
  36. Znamení proroka Jonáše (srv. 191)
  37. O návratu nečistého ducha (srv. 189)
  38. Matka a bratři Ježíšovi (srv. 135)
  39. Podobenství o rozsévači (o čtveré půdě)
  40. Důvod řeči v podobenstvích
  41. Výklad podobenství o setbě
  42. Kdo má uši k slyšení, slyš!
  43. Podobenství o zasetém semenu
  44. Podobenství o koukolu v poli
  45. Podobenství o hořčičném semínku (srv. 209)
  46. Podobenství o kvasu (srv. 210)
  47. O Ježíšových podobenstvích
  48. Výklad podobenství o koukolu v poli
  49. Podobenství o pokladu a perle
  50. Podobenství o rybářské síti
  51. Podobenství o sklizni
  52. Matka a bratři Ježíšovi (srv. 121)
  53. Utišení bouře (srv. 90)
  54. Uzdravení zběsilého v Gerase (srv. 91)
  55. Žena s krvotokem a dcera Jairova (srv. 95)
  56. Kázání v Nazaretu (srv. 33)
  57. Druhá cesta do Jeruzaléma
  58. Uzdravení u rybníku Bethesdy
  59. Vyslání učedníků (srv. 99 a 177)
  60. Kdo je Ježíš?
  61. Smrt Jana Křtitele
  62. Návrat učedníků
  63. Nasycení pětitisícového zástupu
  64. Ježíš kráčí po hladině
  65. Uzdravování na západním břehu
  66. Chléb života
  67. Čisté a nečisté
  68. Syrofenická (Kanaanská) žena
  69. Uzdravení hluchoněmého
  70. Nasycení čtyřtisícového zástupu
  71. Žádost o znamení (srv. 119 a 191)
  72. O kvasu farizeů (srv. 195)
  73. Uzdravení slepého u Betsaidy

IX. Počátek pašií

  1. Velké odpadnutí
  2. Petrovo vyznání (srv. 146, 155 a 156) 
  3. První předpověď utrpení
  4. Kdo mě chce následovat
  5. Proměnění na hoře
  6. O návratu Eliáše
  7. Uzdravení zběsilého chlapce (srv. 231)
  8. Druhá předpověď utrpení
  9. Chrámová daň
  10. Spor učedníků o prvenství
  11. Výzva k vytrvalosti
  12. Varování před svody (srv. 229)
  13. Podobenství o ztracené ovci (srv. 219)
  14. O bratrském napomínání
  15. Kde jsou dva nebo tři ...
  16. O odpouštění
  17. Podobenství o nemilosrdném sluhovi

X. Cesta do Jeruzaléma (podle Lukáše)

  1. Odchod z Glileje (srv. 251)
  2. Odmítnutí v samařské vesnici
  3. O následování Ježíše (srv. 89)
  4. Vyslání sedmdesáti (srv. 99 a 142)
  5. Běda městům v Galileji (srv. 108)
  6. Kdo slyší vás, slyší mě
  7. Návrat sedmdesáti
  8. Chvála Otce a blahoslavení učedníků (srv. 109)
  9. Největší přikázání (srv. 282)
  10. Podobenství o milosrdném Samařanovi
  11. Marie a Marta
  12. Modlitba Páně (Otčenáš) (srv. 62)
  13. Podobenství o neodbytných prosbách
  14. O vyslyšení proseb (srv. 70 a 272)
  15. Ve spolku s ďáblem? (srv. 117)
  16. O návratu nečistého ducha (srv. 120)
  17. Kdo je blahoslavený?
  18. Znamení proroka Jonáše (srv. 119)
  19. Podobenství o světle
  20. O upřímném oku (srv. 65)
  21. Řeč proti jeruzalémským farizeům a písmákům (srv. 284)
  22. O kvasu farizeů (srv. 155)
  23. Povzbuzení ke statečnému vyznání (srv. 101)
  24. Hřích proti Duchu Svatému (srv. 118)
  25. Pomoc Ducha Svatého (srv. 100 a 289)
  26. O chtivosti
  27. Podobenství o boháči a stodolách
  28. O starostech (srv. 67)
  29. O mamonu (srv. 64)
  30. Výzva k bdělosti
  31. O Ježíšově poslání (srv. 102)
  32. Znamení doby (srv. 154)
  33. Čas smíření (srv. 55)
  34. O Božích trestech (Podobenství o neplodném fíkovníku)
  35. Uzdravení chromé ženy v sobotu
  36. Podobenství o hořčičném semínku (srv. 128)
  37. Podobenství o kvasu (srv. 129)
  38. O nepravých učednících
  39. Vzkaz Herodovi
  40. Nářek nad Jeruzalémem (srv. 285)
  41. Uzdravení vodnatého v sobotu
  42. O hostinách
  43. Podobenství o veliké hostině (srv. 279)
  44. Předpoklad následování (srv. 103)
  45. Výroky o soli (srv. 52)
  46. Podobenství o ztracené ovci (srv. 169)
  47. Podobenství o ztraceném penízku
  48. Podobenství o marnotratném synovi
  49. Podobenství o nepoctivém správci
  50. O věrnosti v malém
  51. Služba dvěma pánům (srv. 66)
  52. Řeč proti farizeům
  53. O Zákonu (srv. 54)
  54. O rozluce (srv. 252)
  55. Podobenství o boháči a Lazarovi
  56. Varování před svody (srv. 168)
  57. O odpouštění
  58. O síle víry (srv. 163)
  59. Neužiteční otroci
  60. Uzdravení deseti malomocných
  61. O příchodu Božího království
  62. O příchodu Syna člověka
  63. Podobenství o nespravedlivém soudci a vdově
  64. Podobenství o farizeovi a celníkovi

XI. Ježíš o svátcích stánků v Jeruzalémě (podle Jana)

  1. Další pobyt v Galileji (srv. 158)
  2. Tajná cesta do Jeruzaléma
  3. Řeč v chrámu
  4. Spor o Ježíše
  5. Ježíš a cizoložnice
  6. Já jsem světlo světa
  7. Spor o Ježíšův původ
  8. Pravda vás osvobodí
  9. Spor o otcovství Abrahamovo
  10. Než byl Abraham, já byl
  11. Uzdravení slepého v sobotu
  12. O dobrém pastýři
  13. Nové názorové rozpory

XII. Činnost v Judeji

  1. Cesta do Judey
  2. O rozluce a bezženství
  3. Ježíš a děti
  4. Bohatý mladík
  5. O nebezpečí bohatství a o následování
  6. Podobenství o dělnících na vinici
  7. Ježíš svátku o zasvěcení chrámu
  8. Ježíš u Jordánu
  9. Vzkříšení Lazara
  10. Úklady velekněží a farizeů (srv. 274)
  11. Ježíš v Efraimu
  12. Třetí předpověď utrpení
  13. Žádost (matky) synů Zebedeových
  14. Uzdravení slepého (slepých) u Jericha (srv. 96)
  15. Zacheus
  16. Podobenství o hřivnách (srv. 299)
  17. Pomazání v Betánii (srv. 114 a 306)
  18. Úklady velekněží proti Lazarovi

XIII. Poslední činnost v Jeruzalémě

  1. Vjezd do Jeruzaléma
  2. Nářek nad Jeruzalémem
  3. Ježíš v Jeruzalémě (vyčištění chrámu) a návrat do Betánie (srv. 273 a 25)
  4. Prokletí fíkovníku (srv. 187)
  5. Vyčištění chrámu (srv. 25)
  6. Úklady velekněží a písmáků (srv. 260)
  7. Uschlý fíkovník (srv. 238)
  8. Spor o Ježíšovu pravomoc
  9. Podobenství o dvou synech
  10. Podobenství o zlých vinařích
  11. Podobenství o veliké hostině (srv. 216)
  12. Spor o daň císaři
  13. O vzkříšení (odpověď saduceům)
  14. Největší přikázání (srv. 182)
  15. Spor o syna Davidova
  16. Běda farizeům a písmákům
  17. Nářek nad Jeruzalémem (srv. 213)
  18. Dar vdovy

XIV. Synoptická apokalypsa

  1. Předpověď pádu chrámu
  2. Znamení Ježíšova příchodu a konce světa
  3. Budoucí pronásledování
  4. Soud nad Judeou
  5. Varování před falešnými proroky
  6. Návrat Syna člověka
  7. Poučení od fíkovníku
  8. Výzva k bdělosti (podle Marka) (srv. 295, 298 a 299)
  9. Výzva k bdělosti (podle Lukáše) (srv. 294, 298 a 299)

XV. Konec předpašijních událostí

1. Podobenství o druhém příchodu jako přídavek k apokalypse (podle Matouše)

  1. Výzva k bdělosti
  2. Podobenství o věrnosti šlužebníků
  3. Podobenství o družičkách
  4. Podobenství o hřivnách¨
  5. O posledním soudu

2. Souhrnná poznámka na závěr (podle Lukáše)

  1. Shrnutí Ježíšovy činnosti v Jeruzalémě

3. Poslední slova (podle Jana)

  1. Odpověď řeckým poutníkům
  2. Odpadnutí lidu
  3. Kdo věří ve mně

XVI. Utrpení Páně

1. Až k odchodu do Getsemane

  1. Rozhodnutí velekněží
  2. Pomazání v Beránii (srv. 114 a 267)
  3. Jidášova zrada
  4. Příprava hodu beránka
  5. Umývání nohou
  6. Označení zrádce (srv. 312)
  7. Ustanovení večeře Páně
  8. Označení zrádce (srv. 310)
  9. Spor učedníků o prvenství
  10. Nové přikázání
  11. Cestou do Getsemane
  12. O dvou mečích

2. Řeči na rozloučenou (podle Jana)

  1. O Ježíšově odchodu k Otci
  2. Přislíbení Utěšitele
  3. Svůj pokoj vám dávám
  4. O kmeni a ratolestech
  5. Zůstávejte ve mně
  6. Nenávist světa
  7. Pomoc Utěšitele
  8. O pronásledování
  9. Ježíšův odchod a úkol Utěšitele
  10. Oznámení smrti a vzkříšení
  11. Modlitba v Ježíšově jménu
  12. O odpadnutí
  13. Velekněžská modlitba

3. Zatčení, ukřižování a pohřeb

  1. Modlitba v Getsemane
  2. Zatčení Ježíše
  3. Ježíš před veleradou (Petrovo zapření)
  4. Petrovo zapření
  5. Předání Ježíše Pilátovi
  6. Jidášův konec
  7. Výslech před Pilátem
  8. Před Herodem
  9. Pilát prohlašuje Ježíše za nevinného
  10. Ježíš nebo Barabáš?
  11. Hle, člověk
  12. Odsouzení Ježíše
  13. Tupení Ježíše
  14. Cesta na Golgotu
  15. Křižování
  16. Posmívání ukřižovanému
  17. Dva lotři
  18. Ježíšova smrt
  19. Svědkové pod křížem
  20. Důkaz Ježíšovy smrti
  21. Ježíšův pohřeb
  22. Stráž u hrobu

XVII. Vzkříšený

  1. Prázdný hrob
  2. Ježíš se zjevuje ženám (srv. 363)
  3. Podvod velekněží
  4. Zjevení cestou do Emauz
  5. Zjevení učedníkům (bez Tomáše)
  6. Zjevení učedníkům (i s Tomášem)
  7. Zjevení jedenácti při jídle
  8. Zjevení jedenácti na hoře v Galileji
  9. Zjevení na Tiberiadském jezeře (srv. 367)
  10. [Pavlova zpráva o Ježíšově zjevení]

XVIII. ZÁVĚR: ZAKONČENÍ EVANGELIÍ

  1. Kratší zakončení evangelia Markova
  2. Delší zakončení evangelia Markova (srv. 353)
  3. Zakončení evangelia Matoušova: poslání k misii
  4. Zakončení evangelia Lukášova: Poslední Ježíšova slova a nanebevstoupení
  5. První zakončení Janova evangelia
  6. Druhé zakončení Janova evangelia: Zjevení na Tiberiadském jezeře, Petr a milovaný učedník, svědectví pravdy

neděle 4. prosince 2022

Přehled biblických pomůcek

V tomto souboru budu postupně uveřejňovat odkazy na různé biblické pomůcky a servery


  • Bibel Wissenschaft: Bible v původních jazycích a nejdůležitější starověké a německé či anglické překlady. Původní texty jsou v aktuálních vědeckých vydáních, ale bez textově kritických aparátů, Starý Zákon bez Mazory a Qere (nebo jen výjimečně). Výkladové pomůcky, odkazy a komentáře (de, en). Nedávno byl server přestavěn, jeho novou podobu nemám prozkoumanou, zdá se, že už nebude snadné odkazovat na konkrétní verš, ale jde to: takto vypadá syntaxe odkazu na Mt 6, 9-13 (Modlitba Páně) pro obě vědecká vydání NZ s Vulgátou - "https://www.die-bibel.de/bibel/NA28,UBS5,VUL/MAT.6.9-MAT.6.13". Přibyla možnost souhledu více překladů.
  • Česká biblická společnost: Vyhledávání v Českém ekumenickém překladu na stránkách ČBS. (Slibují i Bibli kralickou, ale tu nikdy nespustili). Velmi nespolehlivé vyhledávání.
  • Logos Bible Software: Studijní nástroj pro laiky i profesionály. 30 denní zkušební verze zdarma. Bohatá knihovna. Cenová úroveň podle stupně profesionality.
  • Accordance Bible Software: Placený profesionální exegetický nástroj - levnější základ, dokupování modulů. Vhodný pro Windows, macOS, iOs i Android. 90 denní zkušební verze zdarma, nutné ale vytvořit si účet. V základní verzi pouze starší revize původních textů a základní nabídka anglických, německých, italských, francouzských a rumunských překladů.
  • STEP Bible (TyndaleHouse): Poloprofesionální on-line studijní nástroj zdarma, s menší úrovní vybavení, s interlineárními souhledy různých překladů, včetně českých (Kralická, Český studijní překlad, Slovo na cestu). Bez instalací a registrace.
  • Biblický portál Evangnet: Bible kralická - text Šestidílky (1579-1593). Konkordancie, možnost komentářů a diskusí.
  • Bible kralická: Pouhý text, ale skutečně poslední verze z roku 1613, která je považována Spojenými biblickými společnostmi za Bibli kralickou.
  • Davar: biblické texty, výkladové pomůcky a software. Umožňuje souběžně sledování různých vydání Bible, ale jen pokud mají shodné číslování Kapitol a veršů.
  • YouBible (www.bible.com): České překlady Bible: Kralická bible, Bible 21 (NZ i audio), Český studijní překlad a trochu svévolná parafráze Slovo na cestu. Obsahuje i aplikaci pro smartphone. Možnost vyhledávání i čtení souběžně dvou překladů.
  • The Cross Wire: biblické texty, včetně původních a českých, souhledy, výkladové pomůcky, komentáře a software.
  • Parabible: Texty Bible v původních jazycích (BHS a GNT bez udání čísla vydání) + LXX a jeden anglický překlad. Bez dalších pomůcek.
  • The Online Greek Bible: Jednoduchý vyhledavač v novozákonním textu, bez udání, o které vydání jde (patrně některá z posledních recenzí Nestlé - Aland). Možnost vyhledat verš i celé kapitoly. Stránky nabízejí i vyhledávání podle slov, ale to moc nefunguje. O poskytovateli nejsou žádné informace, pouze žádost o příspěvek.
  • Preklady Svätého Písma: slovenské stránky, které odkazují na biblické překlady online - ne jenom slovenské.
  • Sefaria: Starý zákon a židovská literatura propojená hyperlinky. 
  • Bible-online.cz: Různé české i cizojazyčné překlady (primárně Český studijní), možnost vyhledávání, otevírání několika oken a porovnávání jejich obsahů, možnost poznámek.
  • Bibleserver: možnost souhledu nejrůznějších překladů Bible, včetně českých. Doplněna umělá inteligence (AI) Nicodemus, se kterou je možné chatovat o biblických tématech.
  • Bible 21 s vyhledáváním.
  • Blue Letter Bible: Vyhledávání v různých světových překladech, k dispozici je Textus receptus a Leningradský kodex. Obsahuje i Strongova čísla, lexikony a komentáře.
  • Bible Hub.
  • Bible study.
  • Bible Apps.
  • Study Light.
  • Scholars Gateway.
  • The Holy Bible - World English Bible.
  • Deutsche Bibel Geselschaft: Německá biblická společnost - možnost vyhledávání v Lutherově překladu (revize 2017), Basis Bibel, Gute Nachricht, Nový ženevský překlad a další. Nabídka překladů anglických a ukrajinských, latinská Vulgata a hebrejský text starého zákona Biblia hebraica Stuttgarensia. Možnost souhledu.
  • Sacred Texts: svaté texty různých náboženství, včetně křesťanských a židovských. Biblické texty v původním znění i starověké překlady, ne jen septuagintní a vulgátní znění. Apokryfní a pseudoepigrafní literatura.
  • Bible History: stránky pro dobové a materiální pozadí Bible.
  • Bible Project: naučná videa.
  • Manuál pro učitele "Bible a člověk 21. století" - RVP.
  • Bible - Starý zákon - DUM - digitální výukové materiály.
  • Bible - Nový zákon - DUM - digitální výukové materiály.
  • Strongova konkordance: Výchozím jazykem je anglické znění překladu Krále Jakuba (KJV). Konkordance však podchycuje původní hebrejské, aramejské a řecké znění.
  • Greek Concordance: konkordance řeckých slov k Bibli, rozbory, řecko - anglický slovník.

Textologie:

  • Qummránské rukopisy, digitalizované. (Vyhledat další zdroje)
  • Codex Sinaiticus - 01, א,(výjimečně i S), (IV. stol.): on-line možnost prohlédnout si jej, studovat jej v jeho podobě, nebo v přepisu moderním písmem i s anglickým překladem příslušných mítst. Kodex obsahuje až na ztracených částí řecký starý i nový zákon i několik nekanonických spisů: Barnabáše, Pastýře Hermova a nějaké nedefinované texty na konci. Původně znám jako kodex Constantina Tischendorfa, lipského profesora, který ho v podstatě ukradl v klášteře sv. Kateřiny na hoře Sinaj (Choreb). Pod záminkou, že ho nechá ofotit, jej odvezl do Lipska, ale obratem věnoval ruskému carovi! Stal se vedle kodexu Wescotta a Horta základním "svědkem" při počátečním hledání methody rekonstrukce novozákonního textu, se kterou začal 1. vydáním v roce 1898 Dr. Eberhard Nestle (1. - 24. vydání - 1960). Vstupem Kurta Alanda do Nestleho týmu. (25. vydání) však začala éra přesnější vědecké rekonstrukce, známá dnes jako Nestle-Aland (26.-28. vydání - poslední revize 2012).
  • Codex Vaticanus - 03, B (IV. stol.): možnost nahlédnout do digitalizovaného vatikánského kodexu. Prostý scan bez dalších služeb. Pouze navigace po biblických knihách SZ, NZ i apokryfů. Vatikánská knihovna on-line.
  • Codex Bezův - 05 a 06, D (VI. stol.): bilingvlní, řecko latinský (d) rukopis NZ, zde pouze možnost prohlížení jeho řecké části. Soubor šesti původně samostatných rukopisů západní tradice. 05 obsahuje Evangelia a Skutky, 06 Pavlovy epištoly. Navigace po knihách.
  • ECM digital: možnost sledovat výsledky zatím nejambicióznějšího projektu novozákonní textologie Biblické společnosti a university v Münsteru Editio Critica Maior, který probíhá už od roku 1997, a jeho dokončení se očekává kolem roku 2030. Včetně textově kritického aparátu!
  • Pojednání o textologii Ad fontes ....

Aplikace pro mobily a tablety:

- Android:
  • And Bible: Bible v původních jazycích i mnoha překladech, i českých, včetně obou Kralických, další pomůcky, vkládání poznámek. Umožňuje rozhled různých vydání Bible, i když nemají kapitoly a verše číslované shodně. Bible kralická 1613 je však označena BKR, zatímco starší verze z roku 1579 jako BKR1613, tedy naopak.
  • Česká Bible:  Různé české překlady, vyhledávání, audio, bez záložek.
  • Sefaria: Starý Zákon, Mišna, Talmud a další židovská literatura v původních jazycích i s anglickými překlady a hypertextovými odkazy.
  • MyBible: Souhledy původních textů, překladů a pomůcky ke studiu.
  • ... a další na Obchod Play ...
- Apple:
  • Bible 4+: Bible (?) čtení i poslech, pomůcky ke čtení i modlitbám.
  • Bible ČLP: Katolický, tzv. Liturgický překlad.

Biblické rozcestníky:

středa 23. listopadu 2022

Poznámky k Sk 4, 5-14

 Příprava pro přednášku na farářský kurz 14. 1. 2003.


Podobný příběh s obdobnými prvky je v Sk 14, 8-20 (ř,l) » (ovšem v pohanském prostředí v Lystře, kde se Pavel a Barnabáš brání prohlášení za bohy zvěstováním Krista. Nakonec přijdou Židé z Antiochie a Ikonia, kteří podnítí dav, aby Pavla s Barnabášem kamenovali).

5 εγενετο δε

επι την αυριον

συναχθηναι αυτων  τους αρχοντας

και    τους πρεσβυτερους

και    τους γραμματεις

εν ιερουσαλημ

6                           και αννας   ο αρχιερευς

και καιαφας

και ιωαννης

και αλεξανδρος

και                         οσοι ησαν εκ γενους αρχιερατικου

 

7 και

στησαντες αυτους εν τω μεσω

επυνθανοντο

εν ποια δυναμει

η    εν ποιω ονοματι

εποιησατε τουτο υμεις

 

8 τοτε πετρος

πλησθεις πνευματος αγιου

ειπεν προς αυτους

αρχοντες του λαου

και πρεσβυτεροι

9          ει ημεις σημερον ανακρινομεθα

επι   ευεργεσια ανθρωπου ασθενους

εν τινι ουτος σεσωται

10 γνωστον εστω     πασιν υμιν

και    παντι τω λαω ισραηλ

οτι       εν τω ονοματι            ιησου χριστου

του ναζωραιου

ον υμεις εσταυρωσατε

ον ο θεος ηγειρεν εκ νεκρων

εν τουτω ουτος παρεστηκεν

ενωπιον υμων

υγιης

11 ουτος εστιν           ο λιθος

ο εξουθενηθεις        υφ υμων

των οικοδομων

ο γενομενος εις κεφαλην γωνιας

12  και ουκ εστιν εν αλλω ουδενι η σωτηρια

ουδε γαρ ονομα εστιν ετερον υπο τον ουρανον

το δεδομενον εν ανθρωποις

εν ω δει σωθηναι ημας

obdobné výroky v NZ:

Mt 11, 27 || L 10, 22  (J 10, 14n; 17, 25)

Mt 17, 5.8 || Mk 9, 7n || L 9, 35n

Ga 2, 21        1Ko 1, 22n; 3, 11; 8, 6; 16, 22!

J 10, 9

J 14, 6

Žd 1, 1-4

 

13        θεωρουντες δε την του πετρου παρρησιαν

και          ιωαννου

και καταλαβομενοι

οτι ανθρωποι      αγραμματοι εισιν

και      ιδιωται

εθαυμαζον

επεγινωσκον τε αυτους

οτι συν τω ιησου ησαν

14        τον τε ανθρωπον βλεποντες

συν αυτοις εστωτα

τον τεθεραπευμενον

ουδεν ειχον αντειπειν


               
Sk 4, 6:

Kněžstvo patřilo k Saducejskému směru, popírajícímu vzkříšení (srv. 5, 17). Právě zakončení Petrova kázání zvěstí o vzkříšení (« Sk 3, 26) mohlo vyvolat odpor saducejských kněží « Sk 4, 2. Otázka vzkříšení s příslušností kněží a některých předáků z lidu k tomuto hnutí sehraje významnou roli v příbězích Pavlových, kladoucího na vzkříšení mimořádný důraz (1Kor 15!), neboť v něm patrně viděl pojítko mezi svým farizejstvím a křesťanstvím (Sk 23, 6-10). Narážel s tím nejen u Saduceů, ale i v řeckém prostředí mezi Epikurejci a Stoiky (Sk 17, 18.31.32). Skoro podle schématu 1Kor 1, 23.

               Sk 4, 6a – „Αννας“:

Veleknězem byl mezi lety 6-15. Jeho předchůdce Jóazar se dostal do sporu s lidem a byl proto Heródem sesazen. Sám však byl sesazen římským prokurátorem Valeriem Gratem. Nastává období častých změn na velekněžském stolci. Annáš předal úřad jakémusi Izmaelovi, synu Fabi. I jeho však ani ne po roce Valerius Gratus sesadil a dosadil místo něj Annášova syna Eleazara. On, stejně jako jeho nástupce Šimon z Kamíty, museli úřad po roce opustit. Roku 18 se tak dostává do úřadu Annášův zeť Josef Kaifáš, jemuž se podařilo zajišťováním stability v judejském lidu (možná i uplácením římských úředníků) setrvat v úřadu do roku 36. Mezi lidem a velekněžským rodem bylo zřetelné napětí a velekněží zřejmě kolaborovali s Římem, neboť byli římskými úředníky jmenováni i odvoláváni. Annáš je nejen v NZ jmenován často po boku Kaifášově. Zde dokonce Jako velekněz, ačkoliv jím už dávno nebyl (II. toho jména ještě ne). Fakticky zřejmě úřad vykonával on; Kaifáš byl zřejmě pouze formálním veleknězem. Oba stoupenci saducejství měli podle evangelií podíl na Ježíšově vydání Římanům, podle J 11, 47-50 » právě proto, aby si zachovali své úřady a nebyli jich Římany pro neschopnost udržet klid zbaveni.

               Sk 4, 6b – „Καιαφας“:

Viz Annáš. Nahrazen až roku 36 Annášovým synem Jónatanem. Dařilo se mu zajišťovat stabilitu přesto, že za jeho éry dostal úřad prokurátora Pontius Pilatus, který svojí neobratností vyvolával pozdvižení v lidu, podporovaná jeho konkurentem Heródem Agripou. Mimo NZ je znám spíš jako Josef (Starožitnosti Josefa Flavia mu jen příležitostně řeknou i Kaifáš). V roce 36 Pilát násilným potlačením náboženské poutě Samařanů na Garizim totálně selže a musí se zodpovídat v Římě (k tomu patrně nedošlo). Nový prokurátor Marulus sesadí i Kaifáše. Jeho nástupce vydrží v úřadě po celou dobu Marulovy správy (41).

               Sk 4, 6c – „Ιωαννης“:

Většinou takto, D však např. „Ιωναθας“, vet. lat: Ioathas nebo Ioanathan. Mimo Sk 4, 6 neznámý.

               Sk 4, 6d – „Αλεξανδρος“:

Mimo Sk 4, 6 neznámý.

               Sk 4, 8b – „πλησθεις πνευματος αγιου …“:

Již jen o Saulovi/Pavlovi v Sk 13, 9. S jiným tvarem slovesa πληροω v Sk 6, 3.5 » a Sk 7, 55 o Štěpánovi a v Sk 11, 24 o Barnabášovi. Dá se zde hovořit o způsobu vyjadřování, typickém pro Lukáše. Jde o naplnění zaslíbení z L 12, 11-12 (viz i 21, 14-15 kde je však dárcem moudrosti k pohotové odpovědi, jíž nebude možné odporovat, Ježíš sám → Synopse 198), formulované u L jedinečným způsobem: zatímco Mk a Mt jen nabádají, aby učedníci hovořili v ten moment to, co jim bude dáno, L hovoří o tom, že to bude dar Ducha svatého. <viz pragmatika>

               Sk 4, 9 – „… ανακρινομεθα επι ευεργεσια …“:

Podobné tomu i J 10, 31-32.

               Sk 4, 10:

Apoštolské řeči před různými tribunály zachovávají určité schéma: … ve jménu Ježíše … kterého jste vydali/ukřižovali … vzkřísil z mrtvých/pánem učinil (Sk 2, 36; « 3, 13; viz níže Sk 4, 10e ↓; 5, 31n; 7, 52.55n).

               Sk 4, 10e:

Skoro ojedinělé (v NZ) obvinění židovských předáků, že Ježíše ukřižovali. Ani zde to není samozřejmě myšleno doslova; jde o to, že byl vydán Římanům k ukřižování. Před tím však již podobně mluvili oba apoštolové k lidu v Sk 2, 36 a nyní v « Sk 3, 13. Lid však byl podruhé pouze obviněn z vydání/zrady Ježíše a zapření před Pilátem z nevědomosti (rozpory mezi lidem a velekněžími reflektuje i Mk 15, 10!) (poprvé že jej ukřižovali!). Vůči vůdcům lidu jsou apoštolové tvrdší, proti čemuž se tito v Sk 5, 28 ohrazují (Petr však odpovídá ve vv. 5, 31-32 prakticky shodně s « Sk 3, 13-26). Kupodivu nejsou osloveni kněží či jmenovitě Zákoníci, pouze „předáci lidu a starší“ (8de »). Při prvním Petrově kázání bylo odpovědí obviněných pokání => obrácení ke Kristu a vznik prvního kroužku Ježíšových vyznavačů (Sk 2, 37-42).

               Jiné místo, kde jsou Židé obviňováni, že sami ukřižovali Ježíše, je v 1Te 2, 15, ani zde to však nelze brát doslova. Nejasné je v tomto ohledu Janovo „vydal jim ho“ (komu? Židům ~ vojákům?) v J 19, 16.

 [JD10]               Sk 4, 11:

Podání Kristova ukřižování je zde formováno interpretací Ž 118, 22 (LXX 117, 22). Právě proto se největší díl kritiky orientuje na kněžstvo a Zákoníky, na vůdčí osobnosti, jako na ony „stavitele“. L se obírá touto interpretací Ž 118, 22 již v L 20, 17. Tak i 1Pt 2, 7. Společně s 23. v. i Mk 10-11 a Mt 21, 42. Inspirován je už 1Pt 2, 4.

               Sk 4, 11b:

Nejde o citát, pouze o narážky. Přesto tento výraz napovídá (m.j.), že Lukášovou předlohou nebyla nutně Septuaginta, která má na tomto místě „αποδοκιμαζω“. V tomto případě je přesnější Lukáš, neboť významu hebrejského מאס odpovídá spíše jím užité εξουθενω.

Osobně se domnívám, že měl něco jako Septuagintu, avšak upravoval text podle mazoretského textu. Ne ovšem nutně ve všech případech. Můj názor formuje především způsob, jímž L vyřešil nesrovnalosti v citaci prvního příkazu v tzv. „Dvojím přikázání lásky“ « L 10,27 . Citace Jl 3 (2, 28-32) je ovšem v Sk 2, 17-21 (viz níže↓) proti LXX mnohem volnější!

 ΟΥΚ ΕΣΤΙΝ ΕΝ ΑΛΛΩ ΟΥΔΕΝΙ Η ΣΩΤΗΡΙΑ:

V roce 2002 jsem byl požádán SPEKem o program na toto téma pro Farářský kurs 2003. Ten jsem také 14. 1. 2003 měl. Až na jednu podivnou reakci jednoho faráře, který operoval statistikou vývoje počtu muslimů a v rozporu s obsahem po mně chtěl, abych mu řekl, co s nimi bude po smrti, měl reakce spíš pozitivní. Ale vyvolalo to konflikt se SPEKem.

Tuto přednášku reflektoval v následujícím čísle EČČB (2/2003) Tomáš Adámek, ale vytáhl z něj pouze okrajovou poznámku.

               Sk 4, 12 – „σωτηρια“:

K plnému pochopení silně exkluzivně proklamovaného zdroje spásy je třeba ujasnit si, co to vůbec ona „σωτηρια“ je! K lepšímu pochopení její podstaty viz « Sk 13, 26. Vůbec celá 3. kap., zejména část od « 3, 11nn dává oné spáse obsah! „Σωτηρια“ v SZ zastupuje často výraz pro vyrvání, vytržení „נצל“. V souvislosti se „spasením ve jménu…“ a v souvislosti s joelovským citátem v Sk 2, 17-21 (Jl 3, 1-5a [2, 28-32b]) je třeba uvažovat i o pojmu se shodným obsahem (nechat uniknout, spasit) s méně dramatickým podtextem „מלט“ (Sk 2, 21 || Jl 3, 5a [2, 32a]).

Lukáš se musí vyrovnávat s jistým ranně křesťanským rozčarováním, že totiž nenastalo hned „obnovení království pro Izrael“ (viz « Sk 1, 6 i L 24, 21). Místo toho dostává církev „moc Ducha”, aby mohla být Kristu svědkem v „Judsku, Samaří a až na sám konec světa“ (viz « Sk 1, 8). Tím se vyplňuje čas do onoho příchodu. Toto schéma strukturuje „dějiny šíření evangelia“ od apoštolského působení v Judsku, Filipova v Samaří po Pavlovo „až na sám konec světa“. Tím není řečeno, že takový itinerář měla církev od počátku. Mnohé, včetně apoštolského dotazu v « Sk 1, 6, nebo (tiše opuštěná) praxe prodávání polí (× Lv 25, 23-31 a Nu 36, 7!) v Jeruzalémě či Petrovo a Pavlovo obhajování misie mezi pohany (גוים) před církevními autoritami v Jeruzalémě, naznačuje, že se k tomu musela propracovat postupně. Přece věřila, že to od počátku bylo Ježíšovým záměrem. Lukáš zároveň ani původní praxi zcela nezavrhuje, neboť Ananiáš a Zefíra se dopustili těžkého provinění svým chytračením. I zde hraje významnou roli skutečnost, že zatímco joelovský „věk Ducha Svatého“ je pro židovské posluchače budoucností, pro mladou církev je realitou víry. Zvěst o tom, že „je Duch svatý“ (Sk 19, 2), znamená, že už je to tady. To však, co mělo být kosmickou událostí („zázraky a znamení“ katastrofa posledního soudu a vzkříšení) se odehrálo v komorních rozměrech (demoverzi) Ježíšova utrpení a vzkříšení, které má pro církev význam kosmický. Jako realita víry je to patrné však pouze některým (Sk 10, 42 <= Petr u Kornelia).

               „Spasení“

je proto záležitostí naléhavou, jde o otázku, jak člověk na tomto soudu obstojí. Nejde přitom o amnestii, či o otázku „něco za něco“. Vzorem spasení je spasení (uzdravení) chromého (« Sk 3, 1-11). Ten „uvěřil“, proto na apoštolskou výzvu vstal. Došlo u něj k fyzické proměně. Na rovině náboženské se mu pak otevřel vstup do chrámu, kam jako chromý nesměl, byl proto odsouzen k pouhému žebrání před jeho bránou. Svým uzdravením se nestal na apoštolech závislým → byla to jeho víra, nikoliv výkon „moci či zbožnosti“ Apoštolů (« Sk 3, 12.13.16). Díky ní je chromý nejen uzdravený, je především „čistý“ (srv. v. 10.). Rozpor mezi kosmickým významem Ježíšovy smrti a vzkříšení a faktickým zpožděním plné realizace, je prostorem k „pokání“. To není předpoklad spasení, nýbrž spasení samo. Jde totiž o cíl Ježíšova příběhu (« Sk 3, 26). Nejde o to, zda se „dostaneme do Božího Království“ (či budeme mít podíl {חֵלֶק} na „עולם הבא“), nýbrž co by tam s námi vešlo? Jsme vůbec způsobilí? Spasení tedy znamená učinit způsobilým. Podstatné je (v rozporu s přesvědčením traktátu Sanhedrin 90a:15) že to pouhá etnická příslušnost k „lidu božímu“ (proto opakování kritických momentů židovské historie a připomínka podílu na Ježíšově smrti v apoštolských kázáních) nezaručí. Židé i pohané tak musejí být uschopněni (Ježíš může být příležitostně nazván i „soudcem živých i mrtvých“ {Sk 10, 42 => Apostolikum}).

 [JD14]               Sk 4, 13 – „Πετρος και Ιωαννης“:  srv. « Sk 3, 1.

Pragmatika:

Soudy ve Skutcích apoštolů

místo:

souzení:

tribunál:

podnět  a žaloba:

výsledek:

4, 1-22

Petr a Jan

jmenováni jsou: Annáš, Kaifáš, Alexandr a Jan s dalšími členy velekněžského rodu, především však předáci lidu, starší a Zákoníci

Uzdravení ochrnutého v chrámě a následné Petrovo kázání, vrcholící zvěstí o vzkříšeí Krista, božího syna, jako "prvotiny". Zjišťováno, jakou mocí vyknali zázrak v chrámě. Proti apoštolům nebylo nalezeno žádné obvinění.

Bylo jim pouze zakázáno kázat "to jméno", avšak apoštolové rovnou oznámili, že se tím neudou řídit. Výsledek soudu povzbudil růst církve.

5, 17-42

"apoštolové" (Petr mluvčím)

Synedrium a "γερουσια" (jakýsi parlament, složený ze zástupců "šlechty", jediná zmínka o tomto orgánu v NZ!). Mluvčím Velekněz

Úspěchy apoštolů jak na poli kazatelském, tak i četná uzdravení, vyvolají žárlivost velekněží, především ze strany saducejské. Připomenuto porušení jejich rozhodnutí ze 4, 17n, Petr jej však opět odmítá respektovat. Kněží odmíají svalování viny za Ježíšovu smrt na sebe (či synedrium), Petr jej však přitvrzuje.

Soud byl paralizován již zázračným vyvedením apoštolů z vězení. Výroky Petrovy sice vyvolávají pozdvižení a požadavek na likvidaci apoštolů, ale farizejský zákník Gamaliel tomu zabrání (připomenuta vystoupení Judy Gailejského a Theudasovo). Apoštolové byli sice zbičováni, avšak i to je povzbudilo, neboť směli s Ježíšem sdílet jeho osud.

6, 8 - 7, 60

Štěpán diakon

Starší, zákoníci a shluk lidu jej vydal synedriu

Také Štěpán byl úspěšným kazatelem a především vykonavatelem "zázraků a znamení". To vyvolá odpor příslušníků několika synagog Židů, pocházejících z diaspory. Když nemohou Štěpána přeargumentovat, povolají falešné svědky, mající dosvědčit, že se rouhal proti Mojžíšovi a Bohu. Ti tvrdí, že jej slyšeli říkat, že Ježíš Nazaretský zničí "toto místo" (chrám?) a změní Mojžíšovy zákony.

Štěpán velmi vyostří svoji řeč, v níž posluchače obviní, že mají "neobřezaná srdce i uši" a že vzdorují Duchu svatému jako jejich otcové. Připomínka pronásledování proroků a jeho vlastní vize rotržených nebes i Ježíše stojícího po pravici Boží, rozběsní dav, jenž jej vyvede za město  a ukamenuje. Závěr scény je příežitostí pro Saulův/Pavlův vstup. Nastane pronásedování cíkve (komě apoštolů), což však vede k rozšíření víry Krista mimo Jeruzalém.

11, 1-18

Petr

Jeruzalémská církev

Petr zvěstováním evangelia Korneliovi překročil judaistickou hranici (doposud bylo evangelium zvěstováno pouze Židům, diasporním Židům, maximálně Samařanům nebo Ethiopejci, klanícímu se v Jeruzalémě Hospodinu).

 


Význam řetězce soudů ve Sk je především v naplnění Lukášem jedinečně podaným Ježíšovým zaslíbením, podloženým pneumatologicky v L 12, 11-12 (srv. par. Mt 10, 19-20 || Mk 13, 11 i L 21, 14-15). Proto soudy i motiv „naplnění Duchem“ s nimi spojený. Soudy jsou příležitostí ke splnění úkolu, spojeného s darem Ducha (srv. « Sk 1, 6-11).

Co je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha?

  Poznámky k výkladu 1Tm 2, 1-7 ( ř,l ). (rozbory a poznámky jak k celku, tak k jednotlivým veršům, budou postupně doplňovány) Strukturál...