Co je dobré a vítané u našeho Spasitele Boha?

 

Poznámky k výkladu 1Tm 2, 1-7 (ř,l).

(rozbory a poznámky jak k celku, tak k jednotlivým veršům, budou postupně doplňovány)

Strukturovaný text NA 28 / GNT 6 s textově kritickými značkami:

¹ ⸀Παρακαλῶ οὖν

πρῶτον πάντων

ποιεῖσθαι δεήσεις προσευχὰς

ἐντεύξεις εὐχαριστίας

ὑπὲρ πάντων ἀνθρώπων

² ὑπὲρ βασιλέων

καὶ πάντων τῶν ἐν ὑπεροχῇ ὄντων,

ἵνα ἤρεμον καὶ ἡσύχιον βίον διάγωμεν

ἐν πάσῃ εὐσεβείᾳ καὶ σεμνότητι.

³ τοῦτο ⸆ καλὸν καὶ ἀπόδεκτον

ἐνώπιον τοῦ σωτῆρος ἡμῶν

θεοῦ,

⁴ ὃς πάντας ἀνθρώπους θέλει σωθῆναι

καὶ εἰς ἐπίγνωσιν ἀληθείας ἐλθεῖν.

⁵ Εἷς γὰρ θεός,

εἷς καὶ μεσίτης θεοῦ καὶ ἀνθρώπων,

ἄνθρωπος Χριστὸς Ἰησοῦς,

⁶ ὁ δοὺς ἑαυτὸν ἀντίλυτρον ὑπὲρ πάντων,

⸂τὸ μαρτύριον⸃ καιροῖς ἰδίοις ⸆.

⁷ ⸂εἰς ὃ ἐτέθην⸃ ἐγὼ κῆρυξ

καὶ ἀπόστολος,

ἀλήθειαν λέγω

⸆ οὐ ψεύδομαι,

διδάσκαλος ἐθνῶν

ἐν ⸀πίστει καὶ ἀληθείᾳ.

Podle Crosswire.org až zjistím jak, provedu v textu barevné značení.

Poznámky k jednotlivým veršům:

1Tm 2, 1:

První verš (navenek) pleonastickou formulí a slovy (na prvém místě) vyzývá ke konání modliteb, k jejichž vystižení užívá čtyř výrazů, či lépe dvou dvojic: δεησεις – προσευχας × εντευξεις - ευχαριστιας. Δεησις se z ev. vyskytuje jen 3× u L; 6× v Paulinech (Ř 10, 1; 2Kor 1, 1; 9, 14; Fp 1, 4.19; 4, 6) i deuteropaulinech (Ef 6, 18; 1Ti 2, 1; 5, 5). někdy je ve výzvách doplněna i o προσευχη, která je vždy na prvém místě! Podle způsobu užívání i svým původem je δ. typem angažované modlitby, velmi usilovné, do níž vkládá člověk sebe sama. Je výrazem modlitby „úzkostlivé“. Žd tak označuje Getsemanskou modlitbu Ježíšovu. Vzájemné δ. křesťanů jsou realizací spolunesení břemen mezi vykoupenými Kristem, δ. se podílejí křesťané na Pavlově missijní práci. Poprvé zde δ. opouštějí křesťanský kroužek a sbor se jimi solidarizuje se světem ! (viz dále). Η προσευχη je naproti tomu typem modlitby, která může být usilovná, hlavně je to však modlitba chval, jde o vzývání. To ovšem nevylučuje výzvy k radostným δ., jakož ani nazývat modlení Ježíšovo v Getsemane synoptiky π. a deriv. Εντευξις se vyskytuje jen v 1Tm (ještě v 4, 5). Její významové rozpětí se pohybuje v oblasti návštěva, audience, modlitba. Význam posledního slova považuji za zbytečné zmiňovat; je dostatečně známý. Na tomto místě chci jen zmínit názor Gottfrieda Holtze, který vidí v tomto oddíle nikoliv tradičně „řád“ správy církve, ale liturgický eucharistický text. To m.j. dokládá oním pleonasmem, nevhodným pro jakýkoliv řád, avšak v liturgii působivý. Dovolává se též pozdějšího vzývání ve starocírkevních eucharistických modlitbách Boha slovem „παρακαλω“. Kromě toho, že mi přijde jeho exegeze nepoctivá, chci zmínit funkci onoho pleonasmu, který soustřeďuje pozornost právě na konání oněch modliteb, neboť to bude důležité při výkladu 3. verše. Modlitby i díkůvzdání se mají konat jakoby zástupně za všechny lidi (přitom není užito oblíbené tropy totum pro parte „svět“). Důraz je kladen na všechny (παν a deriv. značně koncentrovaný!) a na lidství, na něž bude kladen nebývalý důraz i u Ježíše.

---

K tématu dále:

• Vše k oddílu na hlavním blogu.