Seznam a synopse Ježíšových podobenství

 Předkládám zde k dalšímu použití seznam a souhled Ježíšových podobenství s poznámkami a barevným odlišením kombinací. Kromě synoptických evangelií je uvedeno i Evangelium Tomášovo. Přehled je v obrázkovém formátu. V pdf je možné jej stáhnout zde.

Přehled biblických pomůcek

V tomto souboru budu postupně uveřejňovat odkazy na různé biblické pomůcky a servery

• 
  Bibel Wissenschaft: Bible v původních jazycích a nejdůležitější starověké a německé či anglické překlady. Původní texty jsou v aktuálních vědeckých vydáních, ale bez textově kritických aparátů, Starý Zákon bez Mazory a Qere (nebo jen výjimečně). Výkladové pomůcky, odkazy a komentáře (de, en). Nedávno byl server přestavěn, jeho novou podobu nemám prozkoumanou, zdá se, že už nebude snadné odkazovat na konkrétní verš, ale jde to: takto vypadá syntaxe odkazu na Mt 6, 9-13 (Modlitba Páně) pro obě vědecká vydání NZ s Vulgátou - "https://www.die-bibel.de/bibel/NA28,UBS5,VUL/MAT.6.9-MAT.6.13". Přibyla možnost souhledu více překladů.
• Česká biblická společnost: Vyhledávání v Českém ekumenickém překladu na stránkách ČBS. (Slibují i Bibli kralickou, ale tu nikdy nespustili). Velmi nespolehlivé vyhledávání.
• Logos Bible Software: Studijní nástroj pro laiky i profesionály. 30 denní zkušební verze zdarma. Bohatá knihovna. Cenová úroveň podle stupně profesionality.
• Accordance Bible Software: Placený profesionální exegetický nástroj - levnější základ, dokupování modulů. Vhodný pro Windows, macOS, iOs i Android. 90 denní zkušební verze zdarma, nutné ale vytvořit si účet. V základní verzi pouze starší revize původních textů a základní nabídka anglických, německých, italských, francouzských a rumunských překladů.
• STEP Bible (TyndaleHouse): Poloprofesionální on-line studijní nástroj zdarma, s menší úrovní vybavení, s interlineárními souhledy různých překladů, včetně českých (Kralická, Český studijní překlad, Slovo na cestu). Bez instalací a registrace.
• Biblický portál Evangnet: Bible kralická - text Šestidílky (1579-1593). Konkordancie, možnost komentářů a diskusí.
• Bible kralická: Pouhý text, ale skutečně poslední verze z roku 1613, která je považována Spojenými biblickými společnostmi za Bibli kralickou.
• Davar: biblické texty, výkladové pomůcky a software. Umožňuje souběžně sledování různých vydání Bible, ale jen pokud mají shodné číslování Kapitol a veršů.
• YouBible (www.bible.com): České překlady Bible: Kralická bible, Bible 21 (NZ i audio), Český studijní překlad a trochu svévolná parafráze Slovo na cestu. Obsahuje i aplikaci pro smartphone. Možnost vyhledávání i čtení souběžně dvou překladů.
• The Cross Wire: biblické texty, včetně původních a českých, souhledy, výkladové pomůcky, komentáře a software.
• Parabible: Texty Bible v původních jazycích (BHS a GNT bez udání čísla vydání) + LXX a jeden anglický překlad. Bez dalších pomůcek.
• The Online Greek Bible: Jednoduchý vyhledavač v novozákonním textu, bez udání, o které vydání jde (patrně některá z posledních recenzí Nestlé - Aland). Možnost vyhledat verš i celé kapitoly. Stránky nabízejí i vyhledávání podle slov, ale to moc nefunguje. O poskytovateli nejsou žádné informace, pouze žádost o příspěvek.
• Preklady Svätého Písma: slovenské stránky, které odkazují na biblické překlady online - ne jenom slovenské.
• Sefaria: Starý zákon a židovská literatura propojená hyperlinky. 
• Bible-online.cz: Různé české i cizojazyčné překlady (primárně Český studijní), možnost vyhledávání, otevírání několika oken a porovnávání jejich obsahů, možnost poznámek.
• Bibleserver: možnost souhledu nejrůznějších překladů Bible, včetně českých. Doplněna umělá inteligence (AI) Nicodemus, se kterou je možné chatovat o biblických tématech.
• Bible 21 s vyhledáváním.
• Blue Letter Bible: Vyhledávání v různých světových překladech, k dispozici je Textus receptus a Leningradský kodex. Obsahuje i Strongova čísla, lexikony a komentáře.
• Bible Hub.
• Bible study.
• Bible Apps.
• Study Light.
• Scholars Gateway.
• The Holy Bible - World English Bible.
• Deutsche Bibel Geselschaft: Německá biblická společnost - možnost vyhledávání v Lutherově překladu (revize 2017), Basis Bibel, Gute Nachricht, Nový ženevský překlad a další. Nabídka překladů anglických a ukrajinských, latinská Vulgata a hebrejský text starého zákona Biblia hebraica Stuttgarensia. Možnost souhledu.
• Sacred Texts: svaté texty různých náboženství, včetně křesťanských a židovských. Biblické texty v původním znění i starověké překlady, ne jen septuagintní a vulgátní znění. Apokryfní a pseudoepigrafní literatura.
• Bible History: stránky pro dobové a materiální pozadí Bible.
• Bible Project: naučná videa.
• Manuál pro učitele "Bible a člověk 21. století" - RVP.
• Bible - Starý zákon - DUM - digitální výukové materiály.
• Bible - Nový zákon - DUM - digitální výukové materiály.
•  Vlastní studijní a didaktické pomůcky k Bibli ke stažení.
• Strongova konkordance: Výchozím jazykem je anglické znění překladu Krále Jakuba (KJV). Konkordance však podchycuje původní hebrejské, aramejské a řecké znění.
• Biblický encyklopedický slovník ETF UK.
• Greek Concordance: konkordance řeckých slov k Bibli, rozbory, řecko - anglický slovník.

Textologie:

• Qummránské rukopisy, digitalizované. (Vyhledat další zdroje)
• Codex Sinaiticus - 01, א,(výjimečně i S), (IV. stol.): on-line možnost prohlédnout si jej, studovat jej v jeho podobě, nebo v přepisu moderním písmem i s anglickým překladem příslušných mítst. Kodex obsahuje až na ztracených částí řecký starý i nový zákon i několik nekanonických spisů: Barnabáše, Pastýře Hermova a nějaké nedefinované texty na konci. Původně znám jako kodex Constantina Tischendorfa, lipského profesora, který ho v podstatě ukradl v klášteře sv. Kateřiny na hoře Sinaj (Choreb). Pod záminkou, že ho nechá ofotit, jej odvezl do Lipska, ale obratem věnoval ruskému carovi! Stal se vedle kodexu Wescotta a Horta základním "svědkem" při počátečním hledání methody rekonstrukce novozákonního textu, se kterou začal 1. vydáním v roce 1898 Dr. Eberhard Nestle (1. - 24. vydání - 1960). Vstupem Kurta Alanda do Nestleho týmu. (25. vydání) však začala éra přesnější vědecké rekonstrukce, známá dnes jako Nestle-Aland (26.-28. vydání - poslední revize 2012).
• Codex Vaticanus - 03, B (IV. stol.): možnost nahlédnout do digitalizovaného vatikánského kodexu. Prostý scan bez dalších služeb. Pouze navigace po biblických knihách SZ, NZ i apokryfů. Vatikánská knihovna on-line.
• Codex Bezův - 05 a 06, D (VI. stol.): bilingvlní, řecko latinský (d) rukopis NZ, zde pouze možnost prohlížení jeho řecké části. Soubor šesti původně samostatných rukopisů západní tradice. 05 obsahuje Evangelia a Skutky, 06 Pavlovy epištoly. Navigace po knihách.
• ECM digital: možnost sledovat výsledky zatím nejambicióznějšího projektu novozákonní textologie Biblické společnosti a university v Münsteru Editio Critica Maior, který probíhá už od roku 1997, a jeho dokončení se očekává kolem roku 2030. Včetně textově kritického aparátu!
• Pojednání o textologii Ad fontes ....

Aplikace pro mobily a tablety:

- Android:

• And Bible: Bible v původních jazycích i mnoha překladech, i českých, včetně obou Kralických, další pomůcky, vkládání poznámek. Umožňuje rozhled různých vydání Bible, i když nemají kapitoly a verše číslované shodně. Bible kralická 1613 je však označena BKR, zatímco starší verze z roku 1579 jako BKR1613, tedy naopak.
• Česká Bible:  Různé české překlady, vyhledávání, audio, bez záložek.
• Sefaria: Starý Zákon, Mišna, Talmud a další židovská literatura v původních jazycích i s anglickými překlady a hypertextovými odkazy.
• MyBible: Souhledy původních textů, překladů a pomůcky ke studiu.
• ... a další na Obchod Play ...

- Apple:

• Bible 4+: Bible (?) čtení i poslech, pomůcky ke čtení i modlitbám.
• Bible ČLP: Katolický, tzv. Liturgický překlad.

Biblické rozcestníky:

• Bible v elektronické podobě.

Poznámky k Sk 4, 5-14

 Příprava pro přednášku na farářský kurz 14. 1. 2003.

Podobný příběh s obdobnými prvky je v Sk 14, 8-20 (ř,l) » (ovšem v pohanském prostředí v Lystře, kde se Pavel a Barnabáš brání prohlášení za bohy zvěstováním Krista. Nakonec přijdou Židé z Antiochie a Ikonia, kteří podnítí dav, aby Pavla s Barnabášem kamenovali).

5 εγενετο δε

επι την αυριον

συναχθηναι αυτων  τους αρχοντας

και    τους πρεσβυτερους

και    τους γραμματεις

εν ιερουσαλημ

6                           και αννας   ο αρχιερευς

και καιαφας

και ιωαννης

και αλεξανδρος

και                         οσοι ησαν εκ γενους αρχιερατικου

 

7 και

στησαντες αυτους εν τω μεσω

επυνθανοντο

εν ποια δυναμει

η    εν ποιω ονοματι

εποιησατε τουτο υμεις

 

8 τοτε πετρος

πλησθεις πνευματος αγιου

ειπεν προς αυτους

αρχοντες του λαου

και πρεσβυτεροι

9          ει ημεις σημερον ανακρινομεθα

επι   ευεργεσια ανθρωπου ασθενους

εν τινι ουτος σεσωται

10 γνωστον εστω     πασιν υμιν

και    παντι τω λαω ισραηλ

οτι       εν τω ονοματι            ιησου χριστου

του ναζωραιου

ον υμεις εσταυρωσατε

ον ο θεος ηγειρεν εκ νεκρων

εν τουτω ουτος παρεστηκεν

ενωπιον υμων

υγιης

11 ουτος εστιν           ο λιθος

ο εξουθενηθεις        υφ υμων

των οικοδομων

ο γενομενος εις κεφαλην γωνιας

12  και ουκ εστιν εν αλλω ουδενι η σωτηρια ουδε γαρ ονομα εστιν ετερον υπο τον ουρανον το δεδομενον εν ανθρωποις εν ω δει σωθηναι ημας

obdobné výroky v NZ: Mt 11, 27 || L 10, 22  (J 10, 14n; 17, 25) Mt 17, 5.8 || Mk 9, 7n || L 9, 35n Ga 2, 21        1Ko 1, 22n; 3, 11; 8, 6; 16, 22! J 10, 9 J 14, 6 Žd 1, 1-4

 

13        θεωρουντες δε την του πετρου παρρησιαν

και          ιωαννου

και καταλαβομενοι

οτι ανθρωποι      αγραμματοι εισιν

και      ιδιωται

εθαυμαζον

επεγινωσκον τε αυτους

οτι συν τω ιησου ησαν

14        τον τε ανθρωπον βλεποντες

συν αυτοις εστωτα

τον τεθεραπευμενον

ουδεν ειχον αντειπειν

---

               Sk 4, 6:

Kněžstvo patřilo k Saducejskému směru, popírajícímu vzkříšení (srv. 5, 17). Právě zakončení Petrova kázání zvěstí o vzkříšení (« Sk 3, 26) mohlo vyvolat odpor saducejských kněží « Sk 4, 2. Otázka vzkříšení s příslušností kněží a některých předáků z lidu k tomuto hnutí sehraje významnou roli v příbězích Pavlových, kladoucího na vzkříšení mimořádný důraz (1Kor 15!), neboť v něm patrně viděl pojítko mezi svým farizejstvím a křesťanstvím (Sk 23, 6-10). Narážel s tím nejen u Saduceů, ale i v řeckém prostředí mezi Epikurejci a Stoiky (Sk 17, 18.31.32). Skoro podle schématu 1Kor 1, 23.

               Sk 4, 6a – „Αννας“:

Veleknězem byl mezi lety 6-15. Jeho předchůdce Jóazar se dostal do sporu s lidem a byl proto Heródem sesazen. Sám však byl sesazen římským prokurátorem Valeriem Gratem. Nastává období častých změn na velekněžském stolci. Annáš předal úřad jakémusi Izmaelovi, synu Fabi. I jeho však ani ne po roce Valerius Gratus sesadil a dosadil místo něj Annášova syna Eleazara. On, stejně jako jeho nástupce Šimon z Kamíty, museli úřad po roce opustit. Roku 18 se tak dostává do úřadu Annášův zeť Josef Kaifáš, jemuž se podařilo zajišťováním stability v judejském lidu (možná i uplácením římských úředníků) setrvat v úřadu do roku 36. Mezi lidem a velekněžským rodem bylo zřetelné napětí a velekněží zřejmě kolaborovali s Římem, neboť byli římskými úředníky jmenováni i odvoláváni. Annáš je nejen v NZ jmenován často po boku Kaifášově. Zde dokonce Jako velekněz, ačkoliv jím už dávno nebyl (II. toho jména ještě ne). Fakticky zřejmě úřad vykonával on; Kaifáš byl zřejmě pouze formálním veleknězem. Oba stoupenci saducejství měli podle evangelií podíl na Ježíšově vydání Římanům, podle J 11, 47-50 » právě proto, aby si zachovali své úřady a nebyli jich Římany pro neschopnost udržet klid zbaveni.

               Sk 4, 6b – „Καιαφας“:

Viz Annáš. Nahrazen až roku 36 Annášovým synem Jónatanem. Dařilo se mu zajišťovat stabilitu přesto, že za jeho éry dostal úřad prokurátora Pontius Pilatus, který svojí neobratností vyvolával pozdvižení v lidu, podporovaná jeho konkurentem Heródem Agripou. Mimo NZ je znám spíš jako Josef (Starožitnosti Josefa Flavia mu jen příležitostně řeknou i Kaifáš). V roce 36 Pilát násilným potlačením náboženské poutě Samařanů na Garizim totálně selže a musí se zodpovídat v Římě (k tomu patrně nedošlo). Nový prokurátor Marulus sesadí i Kaifáše. Jeho nástupce vydrží v úřadě po celou dobu Marulovy správy (41).

               Sk 4, 6c – „Ιωαννης“:

Většinou takto, D však např. „Ιωναθας“, vet. lat: Ioathas nebo Ioanathan. Mimo Sk 4, 6 neznámý.

               Sk 4, 6d – „Αλεξανδρος“:

Mimo Sk 4, 6 neznámý.

               Sk 4, 8b – „πλησθεις πνευματος αγιου …“:

Již jen o Saulovi/Pavlovi v Sk 13, 9. S jiným tvarem slovesa πληροω v Sk 6, 3.5 » a Sk 7, 55 o Štěpánovi a v Sk 11, 24 o Barnabášovi. Dá se zde hovořit o způsobu vyjadřování, typickém pro Lukáše. Jde o naplnění zaslíbení z L 12, 11-12 (viz i 21, 14-15 kde je však dárcem moudrosti k pohotové odpovědi, jíž nebude možné odporovat, Ježíš sám → Synopse 198), formulované u L jedinečným způsobem: zatímco Mk a Mt jen nabádají, aby učedníci hovořili v ten moment to, co jim bude dáno, L hovoří o tom, že to bude dar Ducha svatého. <viz pragmatika>

               Sk 4, 9 – „… ανακρινομεθα επι ευεργεσια …“:

Podobné tomu i J 10, 31-32.

               Sk 4, 10:

Apoštolské řeči před různými tribunály zachovávají určité schéma: … ve jménu Ježíše … kterého jste vydali/ukřižovali … vzkřísil z mrtvých/pánem učinil (Sk 2, 36; « 3, 13; viz níže Sk 4, 10e ↓; 5, 31n; 7, 52.55n).

               Sk 4, 10e:

Skoro ojedinělé (v NZ) obvinění židovských předáků, že Ježíše ukřižovali. Ani zde to není samozřejmě myšleno doslova; jde o to, že byl vydán Římanům k ukřižování. Před tím však již podobně mluvili oba apoštolové k lidu v Sk 2, 36 a nyní v « Sk 3, 13. Lid však byl podruhé pouze obviněn z vydání/zrady Ježíše a zapření před Pilátem z nevědomosti (rozpory mezi lidem a velekněžími reflektuje i Mk 15, 10!) (poprvé že jej ukřižovali!). Vůči vůdcům lidu jsou apoštolové tvrdší, proti čemuž se tito v Sk 5, 28 ohrazují (Petr však odpovídá ve vv. 5, 31-32 prakticky shodně s « Sk 3, 13-26). Kupodivu nejsou osloveni kněží či jmenovitě Zákoníci, pouze „předáci lidu a starší“ (8de »). Při prvním Petrově kázání bylo odpovědí obviněných pokání => obrácení ke Kristu a vznik prvního kroužku Ježíšových vyznavačů (Sk 2, 37-42).

               Jiné místo, kde jsou Židé obviňováni, že sami ukřižovali Ježíše, je v 1Te 2, 15, ani zde to však nelze brát doslova. Nejasné je v tomto ohledu Janovo „vydal jim ho“ (komu? Židům ~ vojákům?) v J 19, 16.

 [JD10]               Sk 4, 11:

Podání Kristova ukřižování je zde formováno interpretací Ž 118, 22 (LXX 117, 22). Právě proto se největší díl kritiky orientuje na kněžstvo a Zákoníky, na vůdčí osobnosti, jako na ony „stavitele“. L se obírá touto interpretací Ž 118, 22 již v L 20, 17. Tak i 1Pt 2, 7. Společně s 23. v. i Mk 10-11 a Mt 21, 42. Inspirován je už 1Pt 2, 4.

               Sk 4, 11b:

Nejde o citát, pouze o narážky. Přesto tento výraz napovídá (m.j.), že Lukášovou předlohou nebyla nutně Septuaginta, která má na tomto místě „αποδοκιμαζω“. V tomto případě je přesnější Lukáš, neboť významu hebrejského מאס odpovídá spíše jím užité εξουθενω.

Osobně se domnívám, že měl něco jako Septuagintu, avšak upravoval text podle mazoretského textu. Ne ovšem nutně ve všech případech. Můj názor formuje především způsob, jímž L vyřešil nesrovnalosti v citaci prvního příkazu v tzv. „Dvojím přikázání lásky“ « L 10,27 . Citace Jl 3 (2, 28-32) je ovšem v Sk 2, 17-21 (viz níže↓) proti LXX mnohem volnější!

 ΟΥΚ ΕΣΤΙΝ ΕΝ ΑΛΛΩ ΟΥΔΕΝΙ Η ΣΩΤΗΡΙΑ:

V roce 2002 jsem byl požádán SPEKem o program na toto téma pro Farářský kurs 2003. Ten jsem také 14. 1. 2003 měl. Až na jednu podivnou reakci jednoho faráře, který operoval statistikou vývoje počtu muslimů a v rozporu s obsahem po mně chtěl, abych mu řekl, co s nimi bude po smrti, měl reakce spíš pozitivní. Ale vyvolalo to konflikt se SPEKem.

Tuto přednášku reflektoval v následujícím čísle EČČB (2/2003) Tomáš Adámek, ale vytáhl z něj pouze okrajovou poznámku.

               Sk 4, 12 – „σωτηρια“:

K plnému pochopení silně exkluzivně proklamovaného zdroje spásy je třeba ujasnit si, co to vůbec ona „σωτηρια“ je! K lepšímu pochopení její podstaty viz « Sk 13, 26. Vůbec celá 3. kap., zejména část od « 3, 11nn dává oné spáse obsah! „Σωτηρια“ v SZ zastupuje často výraz pro vyrvání, vytržení „נצל“. V souvislosti se „spasením ve jménu…“ a v souvislosti s joelovským citátem v Sk 2, 17-21 (Jl 3, 1-5a [2, 28-32b]) je třeba uvažovat i o pojmu se shodným obsahem (nechat uniknout, spasit) s méně dramatickým podtextem „מלט“ (Sk 2, 21 || Jl 3, 5a [2, 32a]).

Lukáš se musí vyrovnávat s jistým ranně křesťanským rozčarováním, že totiž nenastalo hned „obnovení království pro Izrael“ (viz « Sk 1, 6 i L 24, 21). Místo toho dostává církev „moc Ducha”, aby mohla být Kristu svědkem v „Judsku, Samaří a až na sám konec světa“ (viz « Sk 1, 8). Tím se vyplňuje čas do onoho příchodu. Toto schéma strukturuje „dějiny šíření evangelia“ od apoštolského působení v Judsku, Filipova v Samaří po Pavlovo „až na sám konec světa“. Tím není řečeno, že takový itinerář měla církev od počátku. Mnohé, včetně apoštolského dotazu v « Sk 1, 6, nebo (tiše opuštěná) praxe prodávání polí (× Lv 25, 23-31 a Nu 36, 7!) v Jeruzalémě či Petrovo a Pavlovo obhajování misie mezi pohany (גוים) před církevními autoritami v Jeruzalémě, naznačuje, že se k tomu musela propracovat postupně. Přece věřila, že to od počátku bylo Ježíšovým záměrem. Lukáš zároveň ani původní praxi zcela nezavrhuje, neboť Ananiáš a Zefíra se dopustili těžkého provinění svým chytračením. I zde hraje významnou roli skutečnost, že zatímco joelovský „věk Ducha Svatého“ je pro židovské posluchače budoucností, pro mladou církev je realitou víry. Zvěst o tom, že „je Duch svatý“ (Sk 19, 2), znamená, že už je to tady. To však, co mělo být kosmickou událostí („zázraky a znamení“ katastrofa posledního soudu a vzkříšení) se odehrálo v komorních rozměrech (demoverzi) Ježíšova utrpení a vzkříšení, které má pro církev význam kosmický. Jako realita víry je to patrné však pouze některým (Sk 10, 42 <= Petr u Kornelia).

               „Spasení“

je proto záležitostí naléhavou, jde o otázku, jak člověk na tomto soudu obstojí. Nejde přitom o amnestii, či o otázku „něco za něco“. Vzorem spasení je spasení (uzdravení) chromého (« Sk 3, 1-11). Ten „uvěřil“, proto na apoštolskou výzvu vstal. Došlo u něj k fyzické proměně. Na rovině náboženské se mu pak otevřel vstup do chrámu, kam jako chromý nesměl, byl proto odsouzen k pouhému žebrání před jeho bránou. Svým uzdravením se nestal na apoštolech závislým → byla to jeho víra, nikoliv výkon „moci či zbožnosti“ Apoštolů (« Sk 3, 12.13.16). Díky ní je chromý nejen uzdravený, je především „čistý“ (srv. v. 10.). Rozpor mezi kosmickým významem Ježíšovy smrti a vzkříšení a faktickým zpožděním plné realizace, je prostorem k „pokání“. To není předpoklad spasení, nýbrž spasení samo. Jde totiž o cíl Ježíšova příběhu (« Sk 3, 26). Nejde o to, zda se „dostaneme do Božího Království“ (či budeme mít podíl {חֵלֶק} na „עולם הבא“), nýbrž co by tam s námi vešlo? Jsme vůbec způsobilí? Spasení tedy znamená učinit způsobilým. Podstatné je (v rozporu s přesvědčením traktátu Sanhedrin 90a:15) že to pouhá etnická příslušnost k „lidu božímu“ (proto opakování kritických momentů židovské historie a připomínka podílu na Ježíšově smrti v apoštolských kázáních) nezaručí. Židé i pohané tak musejí být uschopněni (Ježíš může být příležitostně nazván i „soudcem živých i mrtvých“ {Sk 10, 42 => Apostolikum}).

 [JD14]               Sk 4, 13 – „Πετρος και Ιωαννης“:  srv. « Sk 3, 1.

Pragmatika:

Soudy ve Skutcích apoštolů

místo:	souzení:	tribunál:	podnět  a žaloba:	výsledek:
4, 1-22	Petr a Jan	jmenováni jsou: Annáš, Kaifáš, Alexandr a Jan s dalšími členy velekněžského rodu, především však předáci lidu, starší a Zákoníci	Uzdravení ochrnutého v chrámě a následné Petrovo kázání, vrcholící zvěstí o vzkříšeí Krista, božího syna, jako "prvotiny". Zjišťováno, jakou mocí vyknali zázrak v chrámě. Proti apoštolům nebylo nalezeno žádné obvinění.	Bylo jim pouze zakázáno kázat "to jméno", avšak apoštolové rovnou oznámili, že se tím neudou řídit. Výsledek soudu povzbudil růst církve.
5, 17-42	"apoštolové" (Petr mluvčím)	Synedrium a "γερουσια" (jakýsi parlament, složený ze zástupců "šlechty", jediná zmínka o tomto orgánu v NZ!). Mluvčím Velekněz	Úspěchy apoštolů jak na poli kazatelském, tak i četná uzdravení, vyvolají žárlivost velekněží, především ze strany saducejské. Připomenuto porušení jejich rozhodnutí ze 4, 17n, Petr jej však opět odmítá respektovat. Kněží odmíají svalování viny za Ježíšovu smrt na sebe (či synedrium), Petr jej však přitvrzuje.	Soud byl paralizován již zázračným vyvedením apoštolů z vězení. Výroky Petrovy sice vyvolávají pozdvižení a požadavek na likvidaci apoštolů, ale farizejský zákník Gamaliel tomu zabrání (připomenuta vystoupení Judy Gailejského a Theudasovo). Apoštolové byli sice zbičováni, avšak i to je povzbudilo, neboť směli s Ježíšem sdílet jeho osud.
6, 8 - 7, 60	Štěpán diakon	Starší, zákoníci a shluk lidu jej vydal synedriu	Také Štěpán byl úspěšným kazatelem a především vykonavatelem "zázraků a znamení". To vyvolá odpor příslušníků několika synagog Židů, pocházejících z diaspory. Když nemohou Štěpána přeargumentovat, povolají falešné svědky, mající dosvědčit, že se rouhal proti Mojžíšovi a Bohu. Ti tvrdí, že jej slyšeli říkat, že Ježíš Nazaretský zničí "toto místo" (chrám?) a změní Mojžíšovy zákony.	Štěpán velmi vyostří svoji řeč, v níž posluchače obviní, že mají "neobřezaná srdce i uši" a že vzdorují Duchu svatému jako jejich otcové. Připomínka pronásledování proroků a jeho vlastní vize rotržených nebes i Ježíše stojícího po pravici Boží, rozběsní dav, jenž jej vyvede za město  a ukamenuje. Závěr scény je příežitostí pro Saulův/Pavlův vstup. Nastane pronásedování cíkve (komě apoštolů), což však vede k rozšíření víry Krista mimo Jeruzalém.
11, 1-18	Petr	Jeruzalémská církev	Petr zvěstováním evangelia Korneliovi překročil judaistickou hranici (doposud bylo evangelium zvěstováno pouze Židům, diasporním Židům, maximálně Samařanům nebo Ethiopejci, klanícímu se v Jeruzalémě Hospodinu).

Význam řetězce soudů ve Sk je především v naplnění Lukášem jedinečně podaným Ježíšovým zaslíbením, podloženým pneumatologicky v L 12, 11-12 (srv. par. Mt 10, 19-20 || Mk 13, 11 i L 21, 14-15). Proto soudy i motiv „naplnění Duchem“ s nimi spojený. Soudy jsou příležitostí ke splnění úkolu, spojeného s darem Ducha (srv. « Sk 1, 6-11).