Potíže s číslováním žalmů v Bibli

Uspořádání sbírky Žalmů:

Jako výchozí číslování používám číslování BHS, totožné s většinou českých vydání Bible.

Členění sbírky:

I.         Ž 1-41	1-2; 10 a 33 (= 32 v LXX nadepsán!) bez nadpisu; ostatní לדוד. Objevuje se motiv „nové písně“ (33, 3 a 40, 4; srv. Iz 42, 10). Žalmy 8. 19. 30 a 33. oslavují Hospodina jako stvořitele. 41, 14: doxologie a dvojí אמן uzavírá sbírku.
II.        Ž 42-72	42-49 (43 bez nadpisu) kórachovské žalmy, 50. asafovský, 51-70 davidovské (66, 67 a 71 bez nadpisu). 72 šalomounský. 72, 19n: doxologie a dvojí אמן uzavírá sbírku. Dále připomínka, že končí modlitby Davidova, syna Jíšajova.
III.      Ž 73-89	73-83 žalmy asafovské, 84-88 kórachovské (86 a 89 bez nadpisu). 89, 53: doxologie a dvojí אמן uzavírá sbírku.
IV.      Ž 90-106	Oslavuje יהוה jako krále (93-99). Objevuje se motiv „nové písně“ (96 a 98; srv. Iz 42, 10). Jsou zde však i úzkostné žalmy, jako 90. nebo 102. (říkalo se jim „žalmy umírajícího“). Žalmy 90. 100. 102. a zejména 104. oslavují Hospodina (Ž 90 – אדני a אל! pouze v 13. יהוה) jako stvořitele. Ž 90 nadepsán „תפלה למשׁה אישׁ־האלהים“. 106, 48 ukončuje sbírku výzvou celému lidu, aby zvolal: “ הללו־יהּ  אמן“ (v LXX chybí, v celé sbírce se toto provolání podle Mp vyskytuje 13×).
V.        Ž 107-150	108-110 a 138-145 davidovské písně; 107, 111-113 a 135 chvalozpěvy; 120-134 poutní písně. I zde se objevuje motiv „nové písně“ (144, 9 a 149, 1; srv. Iz 42, 10). Žalmy 134.-136. 145. 147 a 148. oslavují Hospodina jako stvořitele. Sbírku uzavírá halel Ž 150. Méně uspořádána. Vv. 21-26 a 40 Ž 107. uvozují zvláštní znaky! Snad vznikla svodem menších sbírek až na Jamnijské synodě.

 

Číslování hebrejských textů:

Některé hebrejské texty jsou číslovány, ač ne důsledně. Je to především kodex L, kde u některých žalmů (kupř. 87) číslo chybí, avšak další žalm je číslován o hodnotu výše. Vyjímku představuje Ž 115: nejen že není očíslován – Ž 116 nese číslo 115. V tomto hebrejském textu tedy Ž 115 tvoří s Ž 114 jeden celek a text obsahuje pouze 149 žalmů.

Na základě shodného refrainu Ž 42, 6.12 a 43, 5 a absence žalmového úvodu u Ž 43 spojují některé rukopisy  oba žalmy v jeden celek.

Jiný problém představuje tzv. alfavitní veršování: Podle něj např. 9. žalm pokračuje 10., ale v hebrejských textech jsou odděleny. Ž 9. je totiž oslavným hymnem, děkujícím za záchranu, zatímco Ž 10. je úzkostným výčtem utrpení, která musí spravedlivý vytrpět od hříšníků a Bůh jakoby mlčel; pouze v závěru jsou výzvy, aby Bůh konečně zasáhl a naděje, že „zjedná právo sirotkovi“. Na druhou stranu alfavitní verš není bez problémů: až po písmeno י je téměř pravidelně obverš. Již písmeno כ však vybočuje tím, že následuje hned za veršem s י, za ním pak dva nealfavitní verše. V Ž 10. se alfavitní veršování rozpadá – 1. verš začíná ל, pak až druhé slovo 7. v. פ; písmena מ–ס tedy zcela vypadnou! Navícפ  předběhlo ע! Zcela se vytratilo i צ. Zachování alfavitního verše v Ž 10 je tedy dost problematické.

 Číslování Septuaginty (LXX):

Septuaginta Ž 9. a 10. spojuje v jeden. Ž 9. má tak v Septuagintě 39 veršů. Dále spojuje Ž 114. a 115. (dle BHS) v jeden; číslování se následně rozchází již o dvě čísla. Následující žalm (dle BHS) je rozseknut na dva: 114, (+Αλληλουια -) 1-9 = 116, 1-9 (dle BHS); a 115, (+Αλληλουια -) 1-9  = 116, 10-19 (dle BHS). Tím je rozdíl opět srovnán na rozdíl jednoho čísla.  Číslování se úplně srovná v Ž 147. (dle BHS), který je rozdělen na dva: 147, 1-11 = 146, 1-11 (dle LXX); a 147, 12-20 = 147, (+Αλληλουια -) 1-9 (dle LXX). Tím dosáhne Septuaginta počtu 150 žalmů, k nimž připojí ještě svůj, 151., v hebrejštině neznámý.

 Číslování Vulgaty:

Drží se v obou verzích číslování LXX. 147. však v novém vydání z roku 1983 začíná 12. veršem. Ž 147 iuxta LXX začíná vsunutým „ALLELUIA“ a přidává 151. žalm v rukopisech R, K, Φ, r. Ž 151 ve verzi iuxta hebreos obsahuje jen kodex A.

 Číslování syrských žalmů:

Syrské Bible (užívané syrskými církvemi dnes; Pešitå připojuje ještě 5  nekanonických žalmů!) spojují jako LXX Ž 114 a 115 v jeden, takže se číslování následujících rozchází o jednu. Verše 114. žalmu jsou však po 8. verši číslovány znovu od jedné.  Číslování se opět srovnává v Ž 146., který má 11 veršů, za nímž následuje Ž 147., začínající (podobně jako Vulgata) 12. veršem.

 Přehledná tabulka:

Hebraica		LXX (Vulgata)	Vulgata (iux. H.)	Syriaca
BHS	L.
1 – 8	א'	1 – 8		1
9 – 10	|	9		|
11 – 113		10 – 112
114	קיד'	113, 1-8		114, 1-8
115		113, 9-26		114, 1-18 !
116, 1-9	קיה'	114		115
116, 10-19	| |	115
117 – 146		116 – 145		|
147, 1-11		146		146, 1-11
147, 12-20		147	147, 12!-20)	147, 12!-20
148 – 150	קמט'	148 – 150		150
-		151	-	(- resp.151-155 zvl. Ž)

 

---

Vysvětlivky v textu použitých pojmů a symbolů: 

              Petrohradský (Leningradský) kodex: kerájský text ašerovského typu (typ z IX. stol.). Koncem 19. stol. věnovaný posledním z kérájců a sběratelem kérájských písemností A. Firkovičem petrohradské Ermitáži. Zde byl objeven a zhodnocen teprve po II. vydání Kittelovy Hebraiky. Do té doby vycházel Kittel z Bombergovy Bible – 1524/1525 (typ textu z X. stol.), III. vydání už vychází z L, po něm i Stuttgartensia.

 [JD2]            Alfavitní veršování:           to znamená, že každý verš začíná následujícím písmenem v abecedním pořádku. Hebrejská abeceda (čti z prava do leva): א ב ג ד ה ו ז ח ט י כ (ך) ל מ (ם) נ (ן) ס ע פ (ף) צ (ץ) ר שׂ שׁ ת (písmenka v závorkách jsou koncové tvary předcházejícího).

 [JD3]           Vulgata: Překladatel Bible do latiny Jeroným začal překlad Starého Zákona překladem Žalmů podle LXX. Mezi tím však došel k závěru, že spolehlivější je překládat z hebrejštiny, proto se časem k Žalmům vrátil, ale jeho první překlad se stačil zpopularizovat, proto Žalmy „IUXTA HEBRAICUM“ církev nepřijala, vyskytují se jen v některých rukopisech. Stuttgartská Biblická společnost vydává Vulgatu s Žalmy v obou verzích v paralelních sloupcích.

 [JD4]               R: Verona, VII. stol., Vatican (Žalář)

 [JD5]               K: Kolínský kodex, IX. stol., (Psalt. Augiense triplex) t. č. v Karlsruhe

 [JD6]               Φ: Konsenzus rukopisů, pořízených podle Alcuina

 [JD7]              r: Biblia Sacra iuxta latinam vulgatam versionem ad codicum fidem cura et studio monachorum Pont. Abbatie S. Hieronymi in Urbe edita, Romae, 1926.

 [JD8]               A: Amiatinus, VIII. stol., Amiatino